Před osmi lety jako žákyně 8. třídy ZŠ v Podbořanech a členka Karate klubu Kadaň a Klášterec přivezla stříbrnou a bronzovou medaili z Mistrovství Evropy Karate JKA v Srbsku. Bylo to 2. místo v kata a 3. místo v kumite. Už tehdy měla na svém kontě kolem osmdesáti medailí z domácích závodů, mistrovství republiky a Evropy. Dnes dvaadvacetiletá Kristýna Tesařová, rodačka z Blšan, patří k nejúspěšnějším reprezentantům talentované mládeže JKA ČR.
Má za sebou kolem patnáctí Mistrovství Evropy, kde slavila úspěchy, poprvé to bylo v Paříži, kde v deseti letech se stala ve své kategorii mistryní Evropy. Ale mezi největší úspěchy jednoznačně patří 4. místo kata seniorky na ME JKA ve Švýcarsku, kde měla seniorskou premiéru. Dále pak 3. místo na světovém šampionátu karate, 3. a 2. místo na ME JKA ve Švýcarsku a Belgii. Nyní se Kristýna chystá na Mistrovství světa v Japonsku, které se koná v závěru října.
Týno, reprezentuješ JKA ČR, což je jiná organizace, než Český svaz karate (ČSKe). Jaký je rozdíl?
JKA je japonský styl, kde jde především o respekt, úctu a sportovní chování. Karate vás nemá učit jen se bránit na ulici, jak si mnozí myslí, za slovem karate se skrývá mnohem více. Jako je například učení se porozumět jiným lidem, naučit se pokory, že každý den není posvícení a prohry se stávají i těm největším šampiónům... Dle mého názoru, je rozdíl hlavně v hodnotách. A je jen na každém, zda si vybere cestu tzv. Japonského bojovníka (JKA) a nebo sportovního karate (ČSKe).
Od kolika let se věnuješ karate?
Když to tak počítám, tak se karate věnuji již přes 15 let svého života. Začala jsem v první třídě s moji nejlepší kamarádkou, která bohužel musela kvůli zranění a bolestem skončit. Popravdě jsem chtěla skončit také, nebavilo mě tam chodit samotná. Ale s odstupem času jsem si na to tak nějak zvykla, našla si na karate i jiné kamarády a chodila jsem tam moc ráda. Když jsem teda nemusela chodit na dvojfázové tréninky se staršíma, protože to jsem se srdce nesnášela ? Zpětně jsem za to ráda, protože i já sama své svěřence posílám na tréninky se staršími, protože se učí i od někoho jiného, než jen ode mně.
Naposledy jsme spolu vedly rozhovor, když jsi chodila do základní školy. Poté jsi nastoupila na Policejní školu MV v Praze...
Ano. Tam jsem začala chodit do nového klubu, jelikož jsem bydlela v Praze a nemohla jsem dojíždět na tréninky do Kadaně a Klášterce. Můj trenér Josef Patík o tom samozřejmě věděl a neměl s tím sebemenší problém. Přestože jsem trénovala v jiném klubu, stále jsem byla vedena pod taktovkou Karate klubu Kadaň a Klášterec, takže i přesto, že od svých 15ti let žiji v Praze, klub jsem nikdy nezměnila a dodnes jsem členka karate klubu Kadaň a Klášterec a stále se vracím domů do Blšan.
Máš ještě další sourozence. Věnuje se někdo z nich karate?
Mám dva mladší brášky, 12 a 15 let, ti když chodili do školky v Blšanech, rádi cvičili se mnou. Matyášek se věnuje fotbalu a myslím, že ho to moc baví. Jára je v posledním ročníku základní školy a pomalu přemýšlí, na jakou školu půjde dál. Mám ještě starší 25letou sestru, která je šťastně vdaná a má dvě přenádherné děti. Syna Lucaska, který v říjnu oslaví páté narozeniny, a dceru Rosálku, která bude mít dva roky. Malý Lucas a teď už vlastně i Rosálka občas se mnou dělají blbosti a hrajeme si na zápasy, kde samozřejmě vždycky prohraju ?
Stalo se, že ses zranila při sportování?
Ano. Přestup do seniorské, neboli dospělé kategorie přináší určitá rizika. Na ME ve Švýcarsku jsem během zápasu s německou soupeřkou dostala kop do kolene a musela jsem okamžitě odstoupit, jelikož jsem se na nohu nemohla vůbec postavit. Dále jsem měla zlomenou lícní kost, kterou mi zlomila moje kolegyně v semifinále na ME, kde byla za tuto ránu vyhozena. Je to už několik let zpět a já moc dobře vím, že to nebylo úmyslné.
Vysvětlíš nám pojmy kata, kumite?
Kata je součást karate, v níž se jedná o cvičení sestav, techniky a stylu. Je to boj proti imaginárnímu soupeři. Kumite je jednoduše řečeno boj s protivníkem, je to část karate, ve kterém se trénuje proti protivníkovi a ve kterém se používají techniky naučené z kata a kihonu.
Z čeho se skládá tvoje sportovní výbava?
Z kimona, pásku, pytle a chráničů. Nově bych přidala, že i z prášků na nervy a proti bolestem hlavy ? dělám si legraci, samozřejmě že moje výbava je hlavně kimono a černý pás. Na kumite musíme mít chrániče zubů, prsou a rukou. Na tréninky doma několik posilovacích nástrojů, pomůcek.
Byla jsi medailistkou v ME dětí a mládeže. Jaký byl pak skok do kategorie juniorů a dospělých?
Skok byl veliký. Ač jsem si dříve myslela, že tréninky jsou těžké, to peklo přišlo až se seniorskou kategorií. Není zas až tak těžké se na dětských turnajích umístit, ale mezi seniory už je to opravdu velký úspěch.
Jak často trénuješ a jak dlouho trvá trénink?
Dříve každý trénink trval tři hodiny, abych byla ve formě a „dala si do těla“ aspoň těch šest hodin za týden. Momentálně nemám kvůli práci tolik času na tréninky. Ale snažím se minimálně dvakrát do týdne si zacvičit. Jelikož jsem členka národního kata týmu seniorek, máme tréninky pod vedením Richarda Růžičky vždy naplánované, protože všechny tři máme své závazky, které si musíme plnit.
Kdo všechno se podílí na tvých úspěších?
V první řadě to byl můj táta, Jaroslav Tesař. Vozil mě na všechny tréninky a doprovázel mě i s maminkou na všechny závody, byl se mnou na mistrovství Evropy v Srbsku a před tím ve Francii. Vždy mě učil, že když něco chci dělat, tak to mám dělat pořádně. No a samozřejmě trenéři, Miroslav Maliňák, u kterého jsem v Kadani začínala, a Josef Patík. V současné době trénuji hlavně sama se svým přítelem, který se také bude účastnit MS v Japonsku. Jezdím na reprezentační soustředění, kde nás má na starosti hned několik skvělých trenérů, takže si opravdu nemůžu stěžovat. Musím říct, že hodně mi pomáhá město Blšany, kteří mě sponzorují. Bez nich bych se nemohla takto aktivně účastnit všech výjezdů, protože jak asi každý ví, v dnešní době je všechno neskutečné drahé. Tudíž i jim patří mé velké díky.
A co hlavní město našeho regionu – Podbořany? V létě jsi navštívila coby sportovní osobnost děti ve sportovním kempu pod záštitou TJ Tatran Podbořany. Jaké to bylo?
Jako trenérku mládeže mě to moc potěšilo a s dětmi to bavilo. Ještě jednou děkuji pořadatelům za pozvání. Bylo úžasný vidět tolik malých dětí, které mají zájem dozvědět se něco nového a chtít si i vyzkoušet karate. Užili jsme si to na maximum a třeba zase někdy. Taková setkání jsou prima.
Tvůj cíl před osmi lety byl - černý pásek a účast i medaile na Mistrovství světa. A také, že po základce chceš jít studovat na střední policejní školu… Vlastně všechno se ti splnilo...
Páni, co by si člověk všechno nepřál ? Splnilo se mi všechno, co jsem si přála. Černý pásek mám od roku 2022 a v tomto roce jsem si také nadělila medaili z individuální disciplíny na MS v Liverpoolu, a to 3. místo v kata. Policejní školu jsem úspěšně zakončila maturitou. Tudíž ano, opravdu mi všechno vyšlo tak, jak jsem si kdysi vysnila.
Jaký je tvůj zatím největší úspěch?
Je to zaručeně 3. místo na MS v anglickém Liverpoolu v kategorii kata ladies.
Máš nějaké další koníčky?
Od doby, co se narodily sestře dvě děti, jsou moji hodně oblíbenou aktivitou na volný čas. Nemám toho času moc a když už je, tak ho ráda věnuji své rodině. Ale začali jsme s přítelem tak rekreačně hrát tenis, který nás začal dost bavit.
Na konci října tě čeká vrcholná soutěž - Mistrovství světa JKA v Japonsku...
Ano. Momentálně se připravuju na vrchol mojí kariéry a na ten největší turnaj, který může člověk v JKA karate zažít. Mistrovství světa v Japonsku ve dnech 25. až 27. října.
Co všechno to obnáší – zúčastnit se Mistrovství světa?
Tréninky a závody asi ani nemusím zmiňovat. Ale je tu spousta věcí, které musíte splňovat, aby vás vůbec rada reprezentace na turnaj vybrala. Musíte mít potřebné body, které se sbírají během roku na národních turnajích. Dále musíte být členem JKA karate. Musíte se účastnit soustředění reprezentace, která jsou na celý víkend několikrát v roce. Musíte mít zdravotní prohlídky od lékaře, že jste způsobilý se turnaje účastnit.
Co se týče výkonnosti, musíte hlavně chtít. Makat a makat.
Děkuji za rozhovor a držíme palce na Mistrovství světa!
NETRADIČNÍ SEDMIČKA
1. Jakou již nežijící osobnost bys chtěla potkat? Určite Gičin Funakoši.
2. Tvoje oblíbená písnička? I Think I´m OKAY od YUNGBLUD.
3. Jaké je tvoje oblíbené jídlo? Miluju bramborovou kaši a k tomu smažený květák.
4. V kolik hodin vstáváš a v kolik hodin chodíš spát? Snažím se vstávat do 8 hod. a chodím spát kolem 23. hodiny (ale né vždy to dodržím ?).
5. Jak nejraději odpočíváš? Mám ráda aktivní odpočinek. Tudíž tenis anebo čas s rodinou.
6. Který z členů skupiny Beatles je ti nejsympatičtější? Na 100 % John Lennon.
7. V jakém státě kromě ČR bys asi dokázala žít? Buďto ve Švýcarsku a nebo Rakousku.
PODPÁSOVÁ SEDMIČKA
1. Slané nebo sladké? 50 / 50.
2. Čaj nebo káva? 100 % káva!
3. Do stanu nebo hotelu? Asi raději hotel.
4. Hory nebo moře? Miluju moře.
5. Grilování nebo opékání? Grilování.
6. Euro nebo česká koruna? Jednoznačně česká koruna.
7. Pes nebo kočka? Pejsek.
Napsal(a): Alla Želinská
Plný úvazek, předpokládaný nástup 1.1.2025. Své životopisy zasílejte na e-mail: marhold@gsospodborany.cz do 15.11.2024.
WWW: https://www.gsospodborany.cz/volna-mista/
E-mail: marhold@gsospodborany.cz
Poslední školní den v pátek 28. 6. 2024 také prvňáci ze třídy paní učitelky Evy Svobodové dostali svá první v životě vysvědčení.
Přehrát videoV závěru června 2024 Výchovný ústav, SŠ a SVP v Buškovicích pozval úředníky, podnikatelé, veřejnost, přátele na Den otevřených dveří. Vystoupili i bubeníci ze skupiny Australien Buš-kovice
Přehrát video