Umělecké vzdělávání v Žatci slaví letos 145 let existence. Poskytuje dětem možnost naplnit volný čas smysluplně

Letos Základní umělecká škola v Žatci slaví významné výročí, a to nejen jako vzdělávací instituce, ale i jako neodmyslitelná součást kulturního života regionu. Chystají se oslavy, které připomenou pro školu důležitý milník, ale také dlouholetou existenci školy, která vychovává lidi, kteří se uměleckým oborům věnují profesionálně, ale zároveň plní i velmi důležitou roli v komunitě. Jak škola zvládá tuto výzvu a jak se jí daří naplňovat své poslání, jsme se zeptali samotné ředitelky školy Ireny Marešové.

    • Škola letos slaví 145 let existence. Jaké byly její začátky a jak se během let vyvíjela?

První zmínka o tehdejší „Hudební škole“ pochází z roku 1880. Výuka probíhala ve třídách základní školy (dnešní ZŠ Komenského alej). Ve 30. letech minulého století získává škola první vlastní prostory. Následovalo období, o kterém nemáme mnoho informací, ale po válce škola opět obnovila svou činnost a byla umístěna v Husově ulici č. p. 1007. Postupně k hudebnímu oboru přibývaly další a to podle toho, jak přicházeli noví kvalifikovaní učitelé.

    • Kdy se škola přestěhovala do současné budovy?

V 70. letech, kdy byla budova v Husově ulici zbourána kvůli panelové výstavbě a výuka byla přesunuta do Studentské ulice č. 1030. V roce 1993 byla škole přidělena i sousední budova. Dnes tedy probíhá výuka ve dvou propojených objektech.

    • Jaké nejvýznamnější milníky a změny škola zažila za dobu své existence?

Řekla bych, že nejvýznamnějšími milníky bylo jednak získání vlastních prostor pro výuku, ale také otevírání nových oborů. S novými učiteli přicházeli i noví žáci a rozšiřovala se nabídka výuky. Zpočátku se vyučovalo podle učebních osnov, ale od roku 2012 škola vyučuje podle vlastního školního vzdělávacího programu, který je přizpůsoben potřebám, pojetí i kapacitě školy.

Až do roku 1966 byla škola zaměřena výhradně na hudební vzdělávání. Tehdy se vyučovala hra na různé hudební nástroje. V roce 1966 byl založen výtvarný obor, v roce 1969 přibyl literárně dramatický obor, který však v roce 1971 ukončil svou činnost. V roce 1976 byla zahájena výuka tanečního oboru a v roce 1981 byla obnovena výuka literárně dramatického oboru pod vedením Anny Urbancové. Od té doby škola nabízí všechny čtyři obory.

    • Co je hlavní náplní uměleckých oborů? Co se v nich konkrétně vyučuje?

Nejpočetnější je hudební obor. Z klávesových nástrojů vyučujeme hru na klavír, klávesy a akordeon. Máme tu dechové nástroje – zobcovou a příčnou flétnu, klarinet, saxofon, trubku, pozoun a v případě zájmu i další žesťové nástroje. Dále učíme hru na kytaru (klasickou, elektrickou i basovou) a smyčcové nástroje – housle a violu. Momentálně máme jednoho žáka na violu, což nás velmi těší, a do budoucna bychom chtěli otevřít i třídu violoncella. Výuka zahrnuje také sólový a sborový zpěv a bicí nástroje. Máme také několik orchestrů.

Taneční obor se zaměřuje na lidový, moderní a současný tanec a také na mažoretky. Literárně dramatický obor je klasická výuka herectví. Výtvarný obor nabízí výtvarnou výchovu, grafiku a keramiku. A ještě máme výuku Scholy Ludus, což je speciální výuka pro děti předškolního věku, které si mohou v rámci kolektivní výuky vyzkoušet všechny čtyři obory a zjistit, co je baví nejvíce.

    • Je program Schola Ludus běžnou součástí výuky na základních uměleckých školách, nebo se jedná o specifikum vaší školy?

Ne, není to běžný program. Schola Ludus byla u nás zavedena před mnoha lety jako experimentální studium. V současnosti si však školy mohou svou výuku upravit podle vlastního školního vzdělávacího programu a některé nabízejí podobné formy vzdělávání.

    • Je Schola Ludus oblíbená a rodiči vyhledávaná?

Myslím si, že ano. Často se nám ozývají rodiče, kteří by chtěli děti přihlásit již ve věku čtyř let. Bohužel můžeme zařazovat zájemce o vzdělávání až od pěti let. Samozřejmě záleží na tom, jak silné jsou jednotlivé ročníky. Pro nás je Schola Ludus důležitá i z toho důvodu, že díky tomu, že si děti mohou hravou formou vyzkoušet, co daný obor obnáší, lépe si následně v sedmi letech vybírají studijní zaměření, které je bude opravdu bavit a pro nás to znamená, že nám žáci ve výuce zůstávají a neodcházejí. Získáváme děti, které si poté vybírají jeden nebo dva obory. Navíc jim při přijímání dáváme přednost, protože je už považujeme za naše žáky.

    • Kolik máte v současné době studentů a jak velký je zájem o jednotlivé obory?

Kapacita školy je 750 žáků a momentálně máme okolo 710 studentů. Máme tedy ještě několik volných míst, ale záleží na oboru. V současné době jsme vlastně před zápisem pro školní rok 2025/2026, který se bude konat od 12. - 16. května. Všechny informace máme na našich webových stránkách, nebo je možné si zavolat. Jeden z nejnaplněnějších oborů je výtvarný obor, kde děti budeme doplňovat pouze, pokud nám odejdou naši absolventi, nebo se někdo odhlásí.

Z hudebních nástrojů je největší zájem o klavír a kytaru, kde jsme také na hranici svých možností.

    • Jak se mění zájem dětí a rodičů o umělecké vzdělání v posledních letech?

Myslím si, že zájem zůstává stabilní. U muzikantů často vychází z rodinné tradice – pokud má rodina doma hudební nástroj, děti na něj často začnou hrát po vzoru rodičů nebo prarodičů. Podobně to funguje i v literárně dramatickém oboru, kde si děti s přirozeným nadáním pro mluvený projev chtějí vyzkoušet herectví. Ale vlastně bych to takto mohla říct i ostatních dvou oborech.

    • Nezaznamenali jste nějaké módní trendy?

Ano, sledujeme nové trendy a snažíme se je zařazovat do výuky. V hudebním oboru například nabízíme multimediální výuku, kde děti mohou rozvíjet to, co se naučí v hudební nauce – pracují na počítačích, mohou stříhat a skládat hudbu. Při poslední kontrole ČŠI byla tato naše výuka velmi hezky hodnocena, což nás potěšilo.

V literárně dramatickém oboru jsme nakoupili vybavení pro práci s animací. O loňských letních prázdninách proběhl letní tábor našich žáků, který byl zaměřen právě na tuto výuku a v současné době si studenti v rámci výuky mohou vyzkoušet tvorbu krátkých filmů.

    • Máte absolventy, kteří se prosadili v uměleckém světě? Můžete zmínit některé z nich?

Ano, mezi naše nejznámější absolventy patří klavírista Jiří Pazour, který dnes vyučuje na pražské konzervatoři nebo zpěvák Petr Kotvald. Zmiňme také Lenku Zahutovou-Kučerovou, členku Národního divadla.

Máme také mnoho absolventů, kteří pokračovali ve studiu na konzervatořích a věnují se hudbě profesionálně – ať už jako interpreti, nebo učitelé na základních uměleckých školách a konzervatořích. Letos například končí tři naši absolventi na konzervatoři – jeden bicista a dva dechaři, kteří studují v Teplicích a Ostravě. Stejně tak naši studenti úspěšně pokračují na středních nebo vysokých výtvarných školách.

    • Jakým způsobem si letos výročí školy připomenete? Plánujete speciální akce pro veřejnost?

Tento rok je pro nás opravdu významný, a proto jsme se rozhodli uspořádat celodenní oslavu, která proběhne 7. června. Program jsme rozvrhli na čtyři různá místa – ve třídách i na zahradě školy. Vystoupí současní žáci, učitelé i absolventi.

Chceme, aby škola byla otevřená veřejnosti, aby si lidé mohli projít prostory, podívat se, jak se škola za ty roky proměnila, a zavzpomínat na své studium. K dispozici budou školní kroniky, fotografie absolventů a jejich jména. Už na podzim jsme oslovili veřejnost, aby nám poslali své vzpomínky, a došlo nám několik krásných příspěvků z různých koutů republiky.

Chystáme speciální číslo školního časopisu ZUŠkoviny, kde budou nejen fotografie z oslavy, ale i vzpomínky absolventů. Budeme vystavovat výtvarné práce, školní kalendáře, kostýmy tanečního oboru a archivní fotografie zachycující historii, současnost i budoucnost školy.

Na zahradě školy proběhne hudební program, v němž vystoupí naši žáci i absolventi , ale také učitelé– například Jammers Lupuli, Mocek Band, Parpel Band, Stolní společnost, The Little bit Band, Free Band a Žatecký příležitostní sbor. Přijede i bývalá učitelka paní Žočková s recitálem a vystoupí TrioTones, což je profesionální hudební trio složené z klarinetu, violoncella a klavíru a účast přislíbili i absolventi kytarové a dechové třídy. Nechci na někoho zapomenout, ale těšíme se na všechny, kteří se chtějí podílet na programu, ale i na ty kteří se přijedou jen podívat.

Hudební vystoupení jsme rozvrhli po dvaceti minutách, aby se na pódiu vystřídalo co nejvíce interpretů a kapel. Program bude předem k dispozici, aby si každý mohl vybrat, na koho se chce přijít podívat.

    • Jak se škola zapojuje do kulturního života v Žatci a okolí?

Velmi aktivně. Na našich webových stránkách máme přehled všech akcí, kterých se účastníme, a je jich opravdu hodně – v některých dnech máme i několik vystoupení zároveň.

    • Já spíš přemýšlím, jestli vůbec jsou nějaké kulturní akce, kde vaši žáci nevystupují. Nenapadá mě v tuto chvíli žádná…

To je možné. Máme skvělý kolektiv učitelů a žáků, takže na žádné akci není nikdo sám. Jsme flexibilní a často se přizpůsobujeme potřebám různých organizátorů. Například na festivalu Barevný Žatec letos vystoupí nejen orchestr, ale i literárně dramatický a taneční obor.

Přiznám ale, že někdy je toho opravdu hodně. Jsme rádi, že se na nás město a organizace obracejí, ale dostáváme se často do situace, že musíme zvažovat, aby se zapojení do kulturního života nedělo na úkor samotné výuky.

    • Vaši studenti se také pravidelně účastní soutěží. Jak si letos vedou?

Každý rok se naši žáci zúčastňují soutěží ZUŠkových, ale také vyhlašovaných jinými organizacemi. ZUŠkové soutěže jsou vyhlašovány v tříletých cyklech, vždy pro konkrétní obor – letos to jsou bicí a dechové nástroje a zpěv, kde máme skvělé výsledky. Několik našich studentů postoupilo do národního kola, což je obrovský úspěch.

Také taneční obor letos exceloval – do krajského kola nám postoupily hned dva taneční soubory. Nesmím zapomenout na literárně dramatický obor, kde máme také postupující do národního kola. Učitelé i studenti se snaží na maximum, a když vidíme, jak se naši žáci v porovnání s ostatními nejen v kraji drží na špičce, je to pro nás velká motivace do budoucna.

    • Jaké jsou největší výzvy, kterým dnes čelíte jako ředitelka ZUŠ? Daří se vám získávat dostatek kvalifikovaných učitelů, nebo je to v současnosti problém? 

Jednou z největších výzev je pro nás získávání kvalifikovaných učitelů, především v některých specifických oborech. O to víc si vážíme, když se nám podaří vychovat vlastního absolventa, který se po studiích vrátí zpět do regionu a začne u nás učit. Takové učitele už máme, což je pro nás velký úspěch.

Problémem jsou zejména houslisté, kytaristé a klavíristé. Absolventi uměleckých škol vidí svou profesní kariéru převážně ve velkých městech, a proto je velmi obtížné získat je, aby svou pedagogickou praxi začali třeba zrovna v našem městě. Snažíme se je přilákat něčím jiným – vytvořením dobrých pracovních podmínek. Chceme, aby se u nás cítili dobře, aby tu našli kolektiv, který si vzájemně vychází vstříc a dobře spolupracuje.

    • Jsou všichni učitelé zdejší, nebo dojíždějí učit z jiných měst?

Určitě ne všichni učitelé jsou místní. Máme řadu pedagogů, kteří dojíždějí z okolních měst, jako jsou Klášterec, Teplice, Jirkov, Most, Chomutov a další. Je to běžná praxe, protože i v okolních městech není vždy dostatek kvalifikovaných učitelů, a tak se často stává, že jednotlivci vyučují na několika ZUŠkách v různých městech.

    • Daří se vám plynule nahrazovat učitele, kteří odcházejí do důchodu nebo na mateřskou dovolenou? Jakým způsobem řešíte fluktuaci pedagogů?

Snažím se, abychom získávali mladé učitele, ale ne vždy se to podaří. Je to pro mě velmi důležité, protože chceme, aby škola měla dostatek pedagogů, kteří mohou zastoupit odcházející kolegy a zajistit plynulé pokračování výuky. Nechceme, aby nám kvůli nedostatku učitelů zanikaly obory. Naopak chceme nabízet stále nové možnosti vzdělávání.

    • Jaké máte plány do budoucna? Škola se bude v příštích letech rozšiřovat o nové prostory, které vzniknou z v bývalé kotelny vedle hlavní budovy. Jaké možnosti to přinese pro výuku a celkový rozvoj školy?

Máme velmi dobré vztahy se zřizovatelem, kterým je Město Žatec, a nové prostory budou pro školu obrovským přínosem. Vznikne zde taneční sál, který bude sloužit jak pro výuku, tak pro veřejná vystoupení, ale také multifunkční sál, kde bude možné pořádat koncerty, výuku orchestrů i třeba literárně dramatického oboru. Sál bude architektonicky přizpůsoben všem našim potřebám. Jelikož spolupracujeme i s ostatními školami, určitě bude možné sál využít i na nejrůznější vzdělávací akce - semináře.

Díky novým prostorám budeme moci ušetřit náklady za pronajímané prostory a nabídnout studentům lepší podmínky ke vzdělávání.

Děkuji za rozhovor!

Hedvika Mašková