Putování po sakrálních památkách Lounska 92 : Kostel Narození Panny Marie v Morech

Když jsem se před časem ptala podbořanského pana děkana na kostel Narození Panny Marie v Morech, odpověděl mi, že je to, při vší skromnosti, krásný kostel. A měl pravdu. Kostel stojí na mírném návrší v centru vsi, jeho okolí je upravené a zachovalo se v něm veškeré vnitřní vybavení. Vzorně o něj pečuje paní Doris Smykalová, která bydlí v jeho blízkosti. Mory leží asi 6 km. severně od Podbořan, ke kterým patří.

První písemná zmínka o nich je z roku 1358 a je v ní zmíněn farář z Mor, který uváděl nového faráře Petra do kostela v Libědicích. Do roku 1380 se v kostele vystřídali další duchovní, nejprve to byl Šebestián, po něm Václav a pak Mikuláš z Rakovníka. Staviteli kostela byli zřejmě vladykové z Mor a Buškovic, kteří k němu měli až do počátku 15. století patronátní právo. Kostel byl gotický a do současné doby se z něj dochoval presbytář, jehož strop tvoří gotická žebrová klenba. Původní je také část kostelní lodi na presbytář navazující a gotický vítězný oblouk mezi lodí a presbytářem.

     V 15. století vlastnili ves lounští měšťané, Sokolové. V Lounech provozovali soukenické řemeslo a po té, co byli povýšeni do rytířského stavu, přijali přídomek "z Mor". Dva členové z tohoto rodu se stali dokonce lounskými purkmistry. Louňáci si jistě vybaví budovu lounského muzea, kterou, kromě jiného majetku, tento rod v Lounech vlastnil. Až do třicetileté války byl kostel v Morech spravován utrakvistickými duchovními. Z tohoto období se v kostelní lodi dochovala kamenná renesanční křtitelnice z roku 1598 s nápisy z let 1613 a 1617.

     V období třicetileté války zakoupil Mory Bořita z Martinic. Nechal do kostela odlít nový zvon, který je ve věži doposud. Konec třicetileté války, hlavně 11. prosinec 1648, byl pro ves nešťastný. Vtrhli sem Švédové a vydrancovali ji. Kostel jako zázrakem přežil, ztratil však statut kostela farního. Nebyl v něm stálý farář, bohoslužby tu vykonával jednou za 14 dní farář z Veliké Vsi. Krátce po třicetileté válce, v roce 1655, prodal Bořitův syn, Maxmilián Valentin z Martinic, Mory Sylvii Kateřině Černínové. Z této doby se v kostele dochoval svatostánek jednoho z vedlejších oltářů. Po dobu, co kostel nebyl farní, byl do roku 1671 přifařen k Žaboklikám a po té k Blšanům. Farnost v Morech byla obnovena až v roce 1695 a prvním farářem v ní byl Matthäus Josef Dockler.

     Na počátku 50. let 18. století byl kostel Narození Panny Marie přestavěn. Byla prodloužena kostelní loď, na novou střechu byla umístěna sanktusníková věž a k presbytáři byla přistavěna sakristie. Do presbytáře byl umístěn nový hlavní oltář Narození Panny Marie, doplněný sochami světců. Po stranách vítězného oblouku byly nainstalovány dva boční oltáře. Nová kazatelna byla ozdobena sochami evangelistů a varhany na kůr vyrobil varhanář Václav Starck z Lokte. Další úpravy kostela již nebyly nijak zásadní. Zmíním jen krásnou výmalbu stropu kostelní lodi z roku 1937 a výstavbu předsíně ze zhruba stejné doby. V současné době se pravidelné bohoslužby v kostele nekonají. Jedenkrát do roka zde však probíhají bohoslužby poutní, kterých se účastní také poutníci ze sousedního Německa. Jsou to lidé, kteří se v Morech narodili a po 2. světové válce byli, jako děti, spolu se svými rodiči vystěhováni. Rádi se však vracejí do místa svého rodiště, do místa odkud pocházeli jejich předci. J. Hieková