Kraj slibuje řešení. Uvnitř je to ale „dům hrůzy“. Co se skutečně děje v žateckém dětském domově podle svědků z praxe

Situace kolem dětského domova v Žatci se začíná řešit i na krajské úrovni. Jak potvrdil starosta města Radim Laibl, proběhlo už první jednání s Ústeckým krajem. Podle starosty kraj o problémech ví a zabývá se jimi. Otázkou však zůstává, zda kroky, o nichž se nyní mluví, budou stačit.

,,Prvním krokem má být snížení kapacity zařízení. Řeší se ale, kam děti umístit a zda je někde vůbec přijmou,“ uvedl starosta. Zároveň dodal, že snížení počtu dětí samo o sobě nemusí všechny problémy vyřešit. ,,Neříkám, že to je všelék. Ale problémová skupina by už ze žateckého dětského domova měla být pryč. To byla první věc, která se musela řešit,“ doplnil.

Podle Laibla se město dlouhodobě potýká s důsledky fungování zařízení, které je na poměry Žatce mimořádně velké. ,,Jsme malé město a máme největší dětský domov. Máme dost svých starostí a Ústecký kraj se k tomu musí postavit čelem,“ zdůraznil. Upozornil také na vysokou fluktuaci zaměstnanců po změně vedení zařízení.

Starosta připomněl, že celý problém má i širší, systémový rozměr. ,,Podle směrnic Evropské unie by se děti měly postupně přesouvat do bytů a menších domů a hlavní budova v Pražské ulici by se měla časem zcela zrušit. Sám jsem zvědavý, jak to bude fungovat,“ dodal s tím, že město chce v tlaku na kraj pokračovat i v dalších letech.

Zatímco na oficiální úrovni se mluví o koncepcích, kapacitách a budoucích změnách, svědectví lidí z prostředí samotného dětského domova vykreslují mnohem temnější obraz současného stavu.

Podle informací redakce, které pocházejí od více osob obeznámených s chodem zařízení, panuje v domově dlouhodobě napjatá a chaotická atmosféra. Zaměstnanci se mají potýkat s autoritativním stylem řízení, nedostatkem zastání ze strany vedení a s výrazným tlakem, který někteří popisují až jako šikanu na pracovišti. Po nástupu nové ředitelky podle svědectví odešla řada zkušených pracovníků, kteří v domově působili mnoho let. Stávající vychovatelé přitom upozorňují, že časté střídání personálu má na psychiku dětí negativní dopad.

Alarmující jsou i popisy každodenní reality. Podle svědků dochází k fyzickým i slovním útokům ze strany dětí vůči vychovatelům, k vyhrožování a vulgaritám. Některé děti se mají vracet z vycházek pod vlivem alkoholu či drog, a to i ve velmi nízkém věku (11-12 let). Zaměstnanci se podle svých slov bojí o vlastní bezpečí a práci označují za psychicky extrémně vyčerpávající.

Dalším problémem má být vysoký počet útěků. Některé děti údajně dlouhodobě nechodí do školy, ráno zařízení opouštějí a vracejí se až v noci. Možnosti, jak situaci řešit, jsou podle lidí z praxe velmi omezené. Přesun problémových dětí do přísnějších zařízení je zdlouhavý proces, který se bez soudů a zásahu OSPOD může táhnout i roky.

Kontroverze vyvolávají také změny v organizaci chodu domova. Svědci mluví o zavedení dlouhých směn, rozsáhlé administrativě na úkor práce s dětmi a o velmi volném režimu vycházek i u mladších dětí. Podle vychovatelů pak nezbývá čas na školní přípravu, základní režim ani individuální práci s dětmi.

,,Zůstali tu hlavně lidé, kteří to dělají srdcem a chtějí chránit děti. Ale to, co se za jeden rok odehrálo pod vedením jednoho člověka, je podle nás hrozivé,“ shrnuje jeden ze zdrojů redakce. Situaci někteří z nich bez nadsázky popisují jako ,,dům hrůzy“.

Redakce se pokusila získat i vyjádření ředitelky dětského domova, to se však do uzávěrky článku nepodařilo. Její stanovisko případně doplníme.

Zda kroky, které nyní slibuje Ústecký kraj, povedou ke skutečné změně, ukážou až následující měsíce. Oficiální rovina se přitom zaměřuje především na systémová a kapacitní opatření, zatímco lidé z prostředí zařízení upozorňují na každodenní problémy v jeho fungování. A otázka, kdo a jak ochrání děti i zaměstnance, zůstává otevřená.