Jako bychom objevili hrobku faraona

Začátkem února po vydání všech možných povolení a sepsání odborných posudků pak mohli hrobku za účasti archeologů otevřít.

Na vzrušující akci se přišlo podívat i mnoho místních zvědavců. „Filip Havrda přinesl od své manželky celý plech palačinek, abychom prý nevyhladověli. Když jsme odstranili poslední kámen, nastalo hrobové ticho a lidé se báli promluvit. Pro mnohé to byl zážitek, jako bychom objevili hrobku faraóna. Pak se dlouho měřilo, fotilo, zapisovalo. Po obědě se začala odstraňovat suť a pomalu se nám odkrývalo celkem šest koster. Jedna byla zřejmě dětská a jedna nebyla v rakvi,“ popsala zajímavý objev Jitka Kantová, jednatelka sdružení Za záchranu kostela sv. Jiljí v Libyni. „Kosti byly tak poskládané, jako by snad ten člověk před smrtí seděl v rohu hrobky,“ navázal na svou manželku Richard Kanta a přidal k  tomu hororovou hypotézu o tom, že mohlo jít buď o neúmyslné, nebo úmyslné pohřbení zaživa.

Protože při prosívání sutě byl objeven i křížek a několik mincí, nejstarší s datací 1580, a cihly použité při vyzdívce hrobky se užívaly v době renesance, datují objevitelé stáří kosterních pozůstatků v širokém pásmu od renesance do přibližně roku 1680, kdy se ještě nalezenou mincí mohlo platit. Podrobnější průzkumy nalezených zbytků dřeva a kostí mohou prozradit více.

Akce se zúčastnili také archeologové z Mostu – p. Volf a student archeologie Peksa z Podbořan. Na místě, které se původně propadalo, a kde se hrobka původně předpokládala, objevili velmi staré hroby.

Skupina okolo občanského sdružení hodlá v odkrývání zapomenuté historie Libyně dále pokračovat. Jejich bádání může značně rozšířit vědomosti o dějinách Lubenecka. Když ne o „tvrdá“ historická zjištění, tak alespoň o nové záhady a legendy.