Plynovod odhalil sídliště z doby bronzové

Naplnil se tak předpoklad archeologů, kterým je existence této lokality známa již od konce 19. století. Tehdy se v těchto místech rozkládala úrodná chřestová pole. A právě při hlubokém rigolování nutném pro úspěšný růst této pochutiny došlo k prvním nálezům pravěké keramiky, ale i bronzových a kostěných nástrojů a zbraní či kamenných drtidel na obilí. Místo s širokým výhledem do údolí Ohře bylo opakovaně osídlováno od mladší doby kamenné až do starší doby železné. Další pravěké sídliště se přitom rozkládá pouhých několik set metrů odtud směrem k Bezděkovu. Zdokumentováno je zatím pouze leteckým snímkováním tzv. porostových příznaků.

Při záchranném výzkumu se v téměř čtyřsetmetrovém úseku rýhy pro potrubí nacházely především tzv. zásobní jámy sloužící původně k uskladnění obilí, ale i zřícená pec či jedno obydlí s podlahou zapuštěnou pod úroveň tehdejšího terénu. Podle početné keramiky lze všechny prozkoumané objekty datovat do období knovízské a štítarské kultury (asi 1300 – 800 př.n.l.).

V mladší a pozdní době bronzové byl Žatec mocenským střediskem středního Poohří. Tuto skutečnost dokládá mimořádná koncentrace bohatě vybavených hrobů nalezených již před druhou světovou válkou na opačné straně městského katastru v lokalitách Macerka, Černovka a Klín. V rámci dynastických sňatků sem přicházely urozené nevěsty až ze středního Německa. Okázalost nákladných pohřbů spojených s průvodem za vozem a picími obřady ukazuje i inspiraci východním Středomořím. Zdejší vládcové, k jejichž atributům patřil válečný vůz tažený dvojspřežím, se velmi blížili řeckým hrdinům, jak je známe z Homérových eposů. Petr Holodňák