Louny – Za velice nelogické by se dalo počítat počínání vedení města Loun v otázce výběru místních poplatků za užívání veřejného prostranství. Postěžoval si nám v minulých dnech jeden z místních obchodníků. Měl zájem o postavení reklamního poutače, tak zvaného „Áčka“ před svůj obchod na pěší zóně. Obrátil se proto na příslušný odbor městského úřadu a s hrůzou zjistil, že by za svůj poutač musel zaplatit paušální částku pět tisíc korun ročně a to v případě, že by nezavíral víc než jeden metr čtverečný.
„Chápu, že všechno se musí platit, proti tomu nic nemám, ale proč musím platit já za jeden pitomý poutač a jiní obchodníci, provozující na stejné ulici konkrétně cukrárnu, restaurace a bufet, mají zábor veřejného prostranství v podobě předzahrádek zadarmo? To je trochu zvláštní diskriminace, nezdá se vám?,“ stěžoval si obchodník a dodal, že se rozhoduje, že si před svůj obchod postaví slunečník a pod něj dá dvě židličky a hlavně poutač. „Za něj pak asi nebudu muset platit nic,“ dodal. Ale to se mýlí.
„Áčko“ je prostě v kategorii povinného placení. Že předzahrádky zabírají mnohem větší plochu, dokonce takovou, že kdyby na Pražské hořelo, těžko by tudy projelo hasičské auto, je patrně vedení města jedno.
Podle vyhlášky o místních poplatcích by měl podnikatel za metr čtverečný plochy, na kterém mu stojí předzahrádka, platit jednu korunu denně. To se však na pokyn vedení města, už možná přes rok, neděje. Suma sumárum ztráta pro městkou pokladnu sice malá, ale najděte na ulici zhruba asi čtyřicet tisíc korun…těžko! Otázkou zůstává, proč není měřeno všem stejně? Proč jeden musí platit a druhý ne?