Další akce participativního rozpočtu rozsvítí Domovinku

CHOMUTOV — Dalším z projektů, který uspěl v letošním participativním rozpočtu města Chomutova, je osvětlení areálu Domovinka. Za spolek Domovina, který vznikl před 14 lety, podával návrh bývalý komunální politik Rudolf Kozák, který před lety stál u zrodu myšlenky na vybudování areálu. Povídala jsem si s ním nejen o úspěšných i neúspěšných projektech, ale také o tom, zda se nechce vrátit zpět do politiky.

Představíte nám vítězný projekt?

Ten projekt je takovou třešinkou na dortu, co se týče dokončení tohoto nádherného areálu. Poslední věc, která chybí je právě to kvalitní osvětlení, které by třeba v horkých letních dnech mělo umožnit projížďky na kolech a bruslích či procházky s kočárky i ve večerních hodinách. Důležité je i v zimě, kdy je ve čtyři nebo pět hodin už tma a přitom jsou všechny zdejší kopečky zaplněny dětmi na bobech a sáňkách. Proto je dobré, že ten areál, který je určen pro volnočasové aktivity celých rodin, budou moci konečně plně využívat. Lidí tady na Domovině si velmi vážím. Je to taková vesnice ve městě. A nejen lidé tady odtud, ale i návštěvníci z celého Chomutova si to určitě zaslouží.

Čím si vysvětlujete úspěch v hlasování?

Úspěch v hlasování je možná i dílem toho, že spousta lidí ten areál zná a pravidelně využívá, nebo se účastní pravidelných akcí, které pořádáme, jako masopust, pálení čarodejnic či velký dětský den. Takže pochopili, že to neděláme jen pro sebe, ale je to veřejný prostor, který mohou využívat. Na sociálních sítích to pak propagovali třeba lidé z místní restaurace. Já se tolik nezapojoval, protože by to možná pro některé škarohlídy bylo nedůvěryhodné, jako že Kozák si chce zase pro sebe něco vymyslet. Všem, kteří přiložili ruku k dílu a samozřejmě těm, kteří nám dali hlas, chci velmi poděkovat. Nehlasovali jen pro areál, ale i pro sebe, aby se jim to tu zpříjemnilo.

Do participativního rozpočtu jste projekty přihlašovali už loni, ale neprošly. Plánujete nějaké i na příští rok?

Loni neprošlo workoutové hřiště. Také jsem doporučoval hřiště pro psy.

Oplocené s herními prvky a pytlíky, aby bylo možné venčit na volno i v tomto areálu, to také neprošlo. Nedá se nic dělat, ne vždy člověk uspěje. Nápadů je ještě plno. Z mého pohledu tu chybí nějaký vodní prvek na svlažení. A pak na té travnaté ploše by mohlo být hřiště na malou kopanou s oficiálními parametry, aby se tu mohly hrát soutěže od jara do podzimu. A vím, že velký zájem o plochu projevili také minigolfisté.

Z vašeho pohledu — má participativní rozpočet smysl?

Když jsem ještě v době působení v komunální politice viděl, jak tu ladem leží takový prostor, tak jsem prosadil do plánu investic, že se v průběhu čtyř let areál upraví. Domovinka je tu 5–6 let.

V té době jsem měl šanci a snažil jsem se ji plně využít. Snažil jsem se na městě vysvětlit, že je potřeba nejen multifunkční areál s kinem, plaveckým bazénem a podobně, ale že i lidé na druhé straně Chomutova mají svá přání a potřeby, stejně jako v jiných částech města. Díky veřejné anketě tohoto typu, komunální politici sbírají informace o tom, co by si lidé přáli, jak by chtěli, aby to jejich město do budoucna vypadalo. Problém trochu vidím v objemu prostředků, které je možno investovat, ve vhodnosti lokalit a udržitelnosti projektů. Město investuje hodně peněz do dětských hřišť, z nichž některá skončila v troskách, třeba na Kamenné a Písečné. Je to i z důvodu, že nemají správce, který by se o ně staral a zamykal je tak, jako to je v areálu Domovinka. A existuje také lidská nevšímavost. Když si lidé sami řeknou, co si přejí, tak si to snad i ohlídají.

A na závěr. Blíží se volby, neplánujete se opět vrátit do komunální politiky?

Děkuji, ale neplánuji. Ale nikdy neříkej nikdy, tedy pokud bych se v politice přeci jen objevil, tak by to bylo určitě na úrovni jiné, třeba krajské. Já jsem si své odsloužil a nechám prostor mladým, aby mohli projevit svou kreativitu. To, myslím, by měl každý politik ve správnou chvíli udělat a já se toho držím.

Děkuji za rozhovor. Soňa Šímová