Před 50 lety: Srpen 1968 v Lounech

Před padesáti lety, v srpnu 1968 v noci z 20. na 21., vjely do tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy. Po klidné situaci šedesátých let tak přišla „ledová sprcha“, vstup okupačních vojsk pěti států na naše území. Ulicemi, včetně lounských, se valily kolony tanků a těžké vojenské techniky.

Ve Státním okresním archivu v Lounech najdete Sbírku dokumentů k obsazení Loun v srpnu 1968. Ta přehledně shrnuje veškeré dokumenty, fotografie i audionahrávky, které se k této události vztahují. Sbírku zpracovala archivářka Miluše Čáková. 

Demokratický proces a politické změny po nástupu nového vedení KSČ v Československu v lednu roku 1968 přispěly k pozitivním změnám snad v každé obci. Nejinak tomu bylo i v Lounech. Svou činnost zahájil dosud zakázaný Junák, 27. 3. se uskutečnil mimořádný sjezd pléna OV KSČ, jehož zasedání mělo již plně progresivní duch, novým předsedou ONV byl zvolen Josef Holub, v květnu byla založena pobočka K 231, 11. 7. ustaveno nové vedení NF. Změny se uskutečňovaly rychle a ve všech oblastech každodenního života. Potom však přišel osudný 21. srpen.

Louny se toho dne probudily časně. Hluk projíždějících vozidel vojsk Varšavské smlouvy překvapil každého. Mezi 3. a 4. hodinou ranní přijely od Dobroměřic tanky. Lidé byli zmateni, nevěřili tomu, co se děje. Kolona pak projížděla celý den a směřovala ku Praze. Vlna odporu a nesouhlasu zachvátila celé město, na zdech, chodnících a transparentech se objevila protisovětská hesla. „Jděte domů, okupanti“ se neslo nejen Louny, ale celou republikou. Louny byly obklíčeny sovětskými vojsky, které se usadily v blízkém okolí, hlavně tanků mířily na město.

Lidé se snažili debatovat s vojáky, na znamení nesouhlasu nosili trikoloru a vyvěsili vlajky na půl žerdi. Továrny a závody pracovaly, klid ve městě byl však jen zdánlivý. Sovětští důstojníci v čele s mj. Kyselovem jednali pouze s tajemníkem OV KSČ Šenkýřem. Všeobecně panovala značná neinformovanost, rozhlas a televize vysílaly často protichůdné zprávy, místní rozhlas vyzýval ke klidu. Panující nejistota vyvolala mezi lidmi nákupní horečku, která však naštěstí brzy pominula.

22. srpna se v Praze ve Vysočanech konal XIV. mimořádný sjezd KSČ, z Loun se jej zúčastnilo celkem šest delegátů: Šenkýř, Holub, Hejzl, Coufal, Velíšek a Lůžek.

Kritickým dnem pro město Louny se stala sobota 24. srpna, velitel sovětských vojsk vydal ultimatum k odstranění hesel a nápisů. Ten den v dopoledních hodinách uspořádali občané manifestaci, ani mládež ne-zůstala stranou, část z nich držela protestní hladovku. Ústřední orgány zaplavila vlna rezolucí odmítajících okupaci. Napětí mezi lidmi panovalo až do návratu čsl. vládních představitelů z Moskvy.

Výsledek jejich jednání byl rozčarováním pro všechny. Ještě dlouho po srpnových událostech svítila jiskřička naděje, že změny, které byly započaty, se přece jen alespoň zčásti uskuteční. Pozvolný nástup konsolidace v celé zemi byl však neúprosný a zastavil společenský a ekonomický vývoj na dlouhých dvacet let.

Sbírka dokumentů byla pořízena ve dnech roku 1968 dr. Lůžkem a J. Beranem. Jako doplněk k inventáři je veden dar p. Kubovského ze Žatce z roku 1996. Archiv tímto způsobem získal písemnosti OV KSČ Louny z let 1968 až 69, Rezoluci podniků a organizací proti obsazení republiky z roku 1968 a také záznamy rozhlasového vysílání okresního rozhlasu po drátě z let 1967, 1968 a 1969.