Studenti vyslechli příběh Černobylské vyloučené zóny

Černobylská havárie je dosud nejzávažnější havárií v historii jaderné energetiky. Se studenty Soukromé obchodní akademie v Žatci si přijela na toto poutavé téma popovídat turistická průvodkyně v černobylské vyloučené zóně a v černobylské jaderné elektrárně Kateřina Vršanská. Vysvětlila, co jadernou katastrofu zapříčinilo, jak probíhala likvidace škod, evakuace obyvatel i za jaké následky a dlouhodobé dopady nehoda může.

,,Město Pripjať, respektive elektrárna, šla do plánování výstavby v polovině 60. let a její samotná výstavba přišla v lednu 1970. Pripjať začala vznikat o měsíc později, a to je důvod, proč se elektrárna jmenuje Černobylská a nikoli Pripjaťská. Město Černobyl, po kterém je elektrárna pojmenovaná, stojí již od 1193,“ vysvětlila ihned na úvod, proč není Černobylská elektrárna pojmenovaná po dva kilometry vzdáleného města Pripjať, Kateřina Vršanská.

V Pripjati měli obyvatelé nadprůměrné platy a žili si natolik dobře, že rodiny měly v průměru tři až čtyři děti, přestože na Ukrajině bylo standardem dítě jedno.

V době havárie žilo v Pripjati na padesát tisíc obyvatel, z toho patnáct tisíc dětí od narození do osmnácti let a právě tyhle děti jsou největšími oběťmi jaderné katastrofy, a to z důvodu, že ještě neměly zcela zastavený růst a vývoj štítné žlázy a imunitního systému, který dokáže lidi před radioaktivním zářením svým způsobem bránit.

,,Test jaderného reaktoru na 4. bloku elektrárny, jež havárii způsobil, byl vůbec prvním testem. Představte si to, že oni si postavili elektrárnu a vůbec ji neotestovali, respektive otestovali tři bloky a čtvrtý ne, protože na to neměli čas. Tenkrát totiž existovalo něco jako socialistický závazek v tom, že čtvrtý výrobní blok elektrárny bude vyrábět elektřinu do konce roku 1983, jenže oni teprve čtvrtý blok na konci roku 1983 dokončili,“ začala s popisem, jak k jaderné katastrofě vlastně došlo Kateřina Vršanská a pokračovala: ,,O půlnoci z 24. dubna na 25. dubna 1986 se začalo s testem. Tu noc přišla směna Anatolije Ďatlova, a tato noční směna měla držet potřebný výkon reaktoru až do šesti hodin ranních, kdy měla dorazit skupina specializovaných jaderných inženýrů, kteří měli test provést. Anatolij Ďatlov byl člověk velmi vzdělaný a na černobylské jaderné elektrárně pracoval jako řadový směnový mistr, ale on chtěl přesto výš a rozhodl se, že test provede na své noční směně s neproškoleným personálem, který přece musí umět v případě nepředpokládané události zasáhnout. A v tom měl pravdu, jenže on se rozhodl test ztížit a dal snížit výkon reaktoru.“

Kateřina Vršanská studentům rovněž vysvětlila, že i když během havárie Černobylu nebyli ještě na světě, tak mají přesto Černobyl v sobě. ,,Černobyl změnil naši DNA a bude ji měnit řadě dalších generací. Nedá se opravit. Už nemá čistou DNA díky Černobylu. A co to způsobuje? Například rakovina, která buje po Černobylu je mnohem horší povahy. Černobyl hodně přispěl k nemocem štítné žlázy, leukémie a neplodnosti. Celá Evropa toto uznala, vyjma Francie, která prohlásila, že u nich radioaktivní mrak nebyl, protože vítr vane od západu na východ a ne od východu na západ,“ sdělila, jaké následky jaderná havárie zapříčinila, Kateřina Vršanská. Z tohoto důvodu rovněž nelze říci, kolik obětí si katastrofa vyžádala. Počty lidí, kteří na následky Černobylu umřeli, každý rok rostou.

Studenti se v rámci přednášky dozvěděli, že radioaktivní mrak z Černobylu přešel přes Československo hned dvakrát. Z Polska přes nás přešel do Rakouska, tam se zastavil o Alpy, otočil se a mazal zpět. Nejkontaminovanějšími místy v České republice jsou Šumava, Beskydy a taky Vysočina. Mechy a houby v našich lesích jsou pozůstatky Černobylu. ,,Pokud máte rádi hovězí na houbách, tak se podívejte do tváře Černobylu, ale nemusíte se ho bát, protože kontaminace není tak veliká. Něco jiného je, kdybyste šli na houby ve městě Pripjať, tam jich roste hodně,“ dodala Kateřina Vršanská, která jako průvodkyně v černobylské vyloučené zóně a v černobylské jaderné elektrárně pracuje vždy dva týdny, kdy je vystavena radioaktivnímu záření a poté musí být dva týdny doma, kde regeneruje.

Na závěr však připomněla, že černobylská katastrofa měla i jednu výhodu. Zapříčinila konec studené války a jaderné odzbrojení. Poté, co Černobyl havaroval, si vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov uvědomil, jak strašně špatné jaderné zbraně jsou, a podepsal s tehdejším prezidentem Spojených států amerických Ronaldem Reaganem úmluvu, že oba dva státy odzbrojí. Hlavně dali tuto úmluvu podepsat všem státům světa, kromě Indie, která byla vždy proti tomu vlastnit jaderné zbraně.

Pokud Vás zajímá rozhovor s průvodci po černobylské zóně, najdete ho zde.