Glosa Jana Vnoučka: Zastupitelstvo bez sebevědomí?

Zastupitelé Podbořan drtivou většinou zavrhli financování vzniku  publikace o historii města v nejvýbušnějších letech 1930 až 1946. Vadila jim nejen opravdu dost vysoká předpokládaná cena za napsání (185 tisíc), překlad do češtiny (100 tisíc) a dvojjazyčné vydání 1000 ks (160 tisíc). Velký problém měli hlavně s národností autora. Profesor Harald Richter (nar. 1937) byl jako dítě odsunut z Kryr, kde dnes podporuje nadané žáky tamní školy, a napsal knihu o dějinách svého rodiště nazvanou Ruiny (Der Trümmerhaufen). 

Vysoké náklady mohla snížit dotace Česko-německého fondu budoucnosti. Ale obavy ze sudetoněmeckého pohledu na odsun žádný grant zahnat nemohl. Je to škoda, zastupitelé mohli projevit trochu velkorysosti a zdravé české sebejistoty, a čtenáři se vzhledem k Richterově solidní reputaci mohli dočkat zajímavé sondy do myšlení lidí, kteří v Podbořanech žili před námi. Richter by určitě popsal neblahé události  divokého odsunu v roce 1945, ale nemohl by se vyhnout ani silnému sudetoněmeckému nacistickému opojení a jeho zločinům. Možná bychom se vším nesouhlasili, ale Podbořany by vydáním této práce získaly v ČR i Německu pověst sebevědomého a otevřeného města, kde nemají žádné historické kostlivce ve skříni. A s tím by přišla také morální převaha nad částí Sudetoněmeckého landsmanšaftu, pro kterou dějiny začínají až v květnu roku 1945. Tato příležitost byla promeškána.