Zamyšlení: Mělo by se na dětských hřištích platit?

Pokud vezmeme toto chrámové hřiště těžko říct, zda je to správně, či nikoli. Hřiště na Jižní zahradě není stejné jako veřejně přístupná hřiště. Na klasickém otevřeném veřejném hřišti jsou prolézačky, skluzavky, houpačky, pískoviště a několik laviček, aby si rodiče měli kam sednout, víc nic. Toto samozřejmě nalezneme i na hřišti v zahradě Chrámu, navíc ale nabízí kromě těchto venkovních atrakcí i možnost hrát si v herně uvnitř objektu, nebo si zajezdit na šlapacích autíčkách na dopravním hřišti v podkroví. Obojí návštěvníci určitě ocení v případě náhlého deště, kdy nebudou muset honem rychle sbalit děti a utíkat domů. Rodiče dohlížející na své děti si mohou v klidu posedět a popovídat v kavárně se známými a od kávičky pozorovat, jak jejich děti dovádí. Mohou si vybrat, zda se usadí uvnitř v herně, nebo na venku terase. Navíc oproti běžnému hřišti nabízí to v Chrámu také sociální zařízení, nebo pult na přebalení dětí. Za nadstandard se běžně platí.

Na druhou stranu Chrám patří městu tak, proč by tento komfort nemohli mít jeho obyvatelé bezplatně k dispozici, vždyť se jedná o investici do dětí. Není se také co divit rodičům, kteří mají větší počet dětí, že protestují. Početnější rodině se vstup na hřiště prodraží, a pokud by si zde její ratolesti chtěli hrát více dní v týdnu, mohla by to za delší časové období už poznat na rodinném rozpočtu. Výše popsané služby také nemusí zajímat maminku, která sem chce s dětmi zajít pouze na krátkou chvíli na venkovní hřiště, posadí se u nich na lavičku u prolézaček a za deset minut se zvedne a s dětmi odejde.

Takže platit vstupné ano, či ne? Každý rodič si bude muset vybrat sám, jestli mu za služby navíc přijde dvacet korun jako přiměřený poplatek, který nemá problém zaplatit. Až čas ukáže, kolik lidí s dětmi bude chrámové hřiště navštěvovat a kolik z nich dá přednost pouze klasickým veřejným dětským hřištím, která jsou zadarmo. Bylo by ale škoda, aby toto pěkné hřiště znaly některé děti pouze z vyprávění svých kamarádů, protože se na ně jen kvůli vstupnému samy nikdy nepodívaly.