Dílo cítolibských mistrů

Cítoliby (bab) Městys Cítoliby patří mezi velice významná místa nejen v regionu, ale i v republice. O tento věhlas se postaral velkým dílem zdejší rodák dr. Zdeněk Šesták (na snímku Ladislava Báby). Tento významný český skladatel, muzikolog a propagátor české hudby ve světě, což platí právě v případě hudby ,,Cítolibských mistrů“, oslavil koncem loňského roku významné životní jubileum. A i ve svých pětadevadesáti letech má energie na rozdávání. Mimo komponování se stále věnuje studiu různých materiálů, které mají jakýkoliv vztah k cítolibské hudbě 18. století.

Jak sám říká, o českých zemích se často hovoří jako o konzervatoři Evropy. Jisté je, že nejen Praha jako česká metropole, ale i český venkov žil v 18. století velice intenzivně hudbou. A právě na prototypu podobné venkovské lokality, jakou byly Cítoliby v této době, můžeme dobře poznávat hudebnost našeho národa, jak se vyvíjela i v dobách, jež byly politicky, sociálně i jazykově zajisté málo příznivé pro rozvoj národního společenství jako celku. Byla to právě hudba, jež ve svém globálu svým ojedinělým způsobem sehrála v tomto zajisté velmi složitém procesu nezastupitelnou roli. Vyspělá hudební kultura Cítolib (koncem 18. století zde bylo zhruba jen 60 domků), byla výsledkem intenzivního uměleckého ruchu, jehož centrem tu byl kromě zámku a školy i chrám sv. Jakuba, vybavený díly takových mistrů, jako M. B. Braun či V. Reiner. Cítoliby a spolu celé stejnojmenné panství měly to štěstí, že se roku 1720 dostaly dědictvím uměnímilovnému rodu Pachtů z Rájova. Pachtové měli neobyčejně vytříbený vkus pro vše kvalitní a progresivní v hudbě. Jsou známy jejich osobní styky s tak významnými umělci, jako byli Mozart, Weber, Wágner, z českých tvůrců pak Seger, Mysliveček nebo Dušek.