Podle jednatele Acthermu Daniela Zemana je mnohem správnější než pojem spalovna používat označení zařízení pro tepelnou přeměnu odpadů. „Spalovny má veřejnost spojeny s projekty z osmdesátých a raných devadesátých let, které jsou o tři technické generace starší, než projekt v Chomutově. To, co odlišuje první generace spaloven a dnešní projekty, je právě proces čištění spalin a teploty přeměny, které v některých parametrech dělají rozdíl až ve stonásobném snížení koncentrací znečišťujících látek,“ vysvětluje Daniel Zeman. „Naším cílem je postavit na přechodnou dobu 20-30 let zdroj, který není ve své podobě úplně čistým zdrojem, ale je taxonomií vítán jako přechodový a přinese nezávislost na plynu a extrémně nízké ceny tepla, na úrovni roku 2022,“ uvádí Zeman z Acthermu.
Uhlí se teď nepálí
Z více než dvousetstránkové dokumentace vyplývá, že nyní Actherm prakticky teplo nevyrábí, kotel na uhlí odpočívá a z komínů se nekouří. Teplo, které distribuuje, je odpadní teplo z Prunéřova.
A co dalšího se uvádí v předloženém záměru? Hnědouhelné kotle by byly zrušeny, odpad by se pálil za pomoci plynu. Uváděná kapacita spáleného odpadu je 60 tisíc tun ročně, spalovna by jela v nepřetržitém provozu.
Odpady ke spálení by se vozily z Chomutova, okolí i z Karlovarského kraje. „Z Chomutovska, Žatecka, Klášterecka a částečně z východní části Karlovarského kraje. Kapacita je citlivě nastavena tak, aby s náš projekt optimalizoval minimálními dojezdové vzdálenosti a zároveň výkon, který dovolí tak masivní investici,“ popsal pro týdeník Nástup Daniel Zeman z Acthermu.
Z dokumentace vyplývá, že by se mohlo začít s budováním na konci roku 2024, zahájení zkušebního provozu by bylo o tři roky později.
Spaloven je moc
Vznik spaloven odpad kritizuje ekologické sdružení Arnika. Podle nich roste mnoho spaloven, což bude znamenat, že se odpad bude muset dovážet ze zahraničí. A že místo třídění bude prioritou produkce odpadu právě pro spalovny. „Spalovny či ZEVO potřebují dlouhodobý (až po dobu desetiletí) a pravidelný přísun odpadů. Může se tak jednoduše stát, že za účelem udržení činnosti ZEVO budou do ČR muset být dováženy i odpadky ze zahraničí. S negativními důsledky provozu spaloven, jako jsou emise nebo likvidace zbytků po spalování, strusky či toxického popílku, se však budeme muset potýkat u nás. Podobně na tom už dnes je například Estonsko, jehož hlavní město je ve výrobě tepla kvůli velkokapacitní spalovně závislé na dovozu odpadků ze zahraničí,” konstatuje Nikola Jelínek, odbornice na toxické látky v životním prostředí z Arniky.
Spalovna v Komořanech bude
Vedle spalovny v Chomutově je na spadnutí také výstavba spalovny odpadů v Komořanech, která patří Danielovi Křetínskému, českému miliardáři a podnikateli v energetice.
Ta je od Chomutova vzdálena vzdušnou cestou asi patnáct kilometrů. Spalovna už má všechna potřebná povolení. V listopadu začala společnost United Energy hledat dodavatele, který spalovnu postaví. „Počítáme, pokud vše půjde hladce, že zhruba do jednoho roku budeme znát výsledek výběrového řízení a realizace projektu bude dokončena v roce 2026,“ sdělil Petr Mareš, technický ředitel United Energy.
„Chceme spojit žádané a moderní s užitečným. Připravujeme se na odchod od uhlí, které nahradíme alternativním palivem, na které je spolehnutí – lokálním odpadem. Nabízíme tak omezení skládek, odstranění již nevyužitelných komunálních odpadů a jejich využití při výrobě tepla a elektřiny,“ dodal Petr Mareš. Tato spalovna má kapacitu na zpracování 150 tisíc tun odpadu ročně.
Hlavní příjem je od obcí
Budovatelé spaloven často tvrdí, že odpady jsou především energetický zdroj. Hlavní příjmy těchto zařízení nepocházejí z produkce tepla či elektřiny, ale z poplatků obcí za likvidaci odpadů. Obce platí za odpad, které jejich občané vyprodukují, firmám, které je následně odvezou a legálním způsobem zpracují a třeba umístí na skládku.
Méně recyklace
Samotné energetické využití odpadů jako paliva není tak efektivní, musí se "přitápět" dalším zdrojem, nejčastěji plynem. Každý, kdo se podívá do nějaké popelnice, si může udělat představu, jak takový odpad může hořet.
„Hlavními dvěma příjmy při provozu spalovny skutečně jsou poplatky od obcí za spálení jejich odpadu a následně platby za vyrobenou energii, nejčastěji od těch samých obcí. Spalovny jsou závislé na pravidelném přísunu odpadů, proto je jejich běžnou praxí, že si obce ve svém okolí k dodávkám odpadů smluvně zavazují, a to na co nejdelší období. Tyto smlouvy tak lze jen těžko měnit například v situaci, kdy dojde k navýšení třídění a recyklace nebo k poklesu produkce odpadů v obci. Výpadky dodávek odpadů do spalovny můžou přitom být trestány vysokými pokutami. Podobný závazek vůči spalovně tedy hrozí zablokováním či minimálně omezením snah o snižování produkce odpadů a jejich recyklace. Nová česká i evropská odpadová legislativa přitom od obcí vyžaduje pravý opak, tedy postupné navyšování recyklace komunálních odpadů a snižování jejich produkce,“ uvádí Sarah Ožanová z organizace Arnika.
Vybraná data ke spalovně:
• roční kapacita 60 000 tun odpadu
• nepřetržitý provoz
• bude využíván spalitelný komunální odpad (52 %), objemný odpad (22%), ostatní energetický využitelný odpad (26 %) a dále odpad, který je v současné době ukládán na skládky a není využíván
• vedlejším produktem spalování má být škvára 17 328 t/rok a železný šrot 440 t/rok. Tj. celkem 29,6 % původního množství odpadu
Zdroj: Dokumentace pro EIA
