Současný krajský zastupitel Vladimír Vlach bude bojovat o přízeň voličů i v letošním roce. Jaké má ambice, co ho vedlo ke vstupu do politiky, proč spojil své jméno zrovna s Českou pirátskou stranou a jaké jsou jeho aktivity v Žatci, kde se svou rodinou žije již patnáctým rokem? To se dozvíte v následujícím rozhovoru.
• Mohl byste se našim čtenářům v krátkosti představit?
Jmenuji se Vladimír Vlach. Na Žatecku žiji od roku 2007. Posledních patnáct let přímo v Žatci. Ale pocházím ze západních Čech z malé vesničky na Domažlicku.
Na Žatecko jsem se přiženil. S manželkou máme dohromady čtyři děti. Už jsem vlastně od minulého roku i dědeček.
• Jaké je vaše povolání?
Povoláním jsem ajťák. Dělám v soukromé firmě, která Ministerstvu dopravy dodává centrální registr řidičů. A já dělám hlavního správce systému.
• Kdy a proč jste se rozhodl pro politiku?
Já, když s některými věcmi začnu, chci je dělat dlouhodobě. Když jsem přišel do Žatce, bylo mi jasné, že zde pravděpodobně strávím zbytek života. Cítil jsem potřebu se s městem, okolím, krajem a lidmi propojit. Začal jsem se proto zajímat o historii města, studoval jsem staré fotografie, chodil jsem okolo různých míst a památek. Všímal jsem si i drobností ve městě a vše porovnával s místy, kde jsem žil před tím. Mé shrnutí bylo takové, že Žatec má obrovský potenciál, který je bohužel z velké části nevyužitý.
Můj první impuls, poté, co jsem se začal o město zajímat, nebyl vstup do politiky (smích). Já se začal bavit s lidmi, kteří viděli podobné věci a problémy na stejných místech jako já. Říkali jsme si, že bychom mohli nějaké drobnosti pomocí vlastních sil měnit.
Začal jsem chodit na zasedání zastupitelstva. Ptal jsem se, proč nejsou některé věci opravené nebo proč nefungují.
Když se blížily komunální volby před šesti lety, rozhodl jsem se kandidovat za Českou pirátskou stranu. Říkal jsem si, že když už jsem spojil své jméno s Piráty, budu je reprezentovat dlouhodobě. Toho roku jsem tedy i vstoupil do strany. Už pět let jsem zároveň krajským předsedou pirátského hnutí.
• Proč jste se rozhodl zrovna pro Českou pirátskou stranu?
Pirátské hnutí napříč Evropou spolu se zákazem Pirate Bay – švédského torrentového vyhledávače, už jsem sledoval od začátku. Registroval jsem také Českou pirátskou stranu. Jako ajťák jsem chápal jejich prvotní myšlenky, které se týkaly svobody slova a svobodného internetu. To je mi blízké. Samozřejmě i další stránky pirátské strany, a to především liberálnost a důraz na osobní svobodu. Jsem zastáncem toho, ať si každý dělá, co chce, pokud neubližuje svému okolí.
• Před čtyřmi lety jste pak kandidoval v krajských volbách. Vaše kandidatura byla úspěšná. A letos kandidujete zase. Řekněte, jaké cíle jste si před čtyřmi lety předsevzal a jaké se na kraji podařilo uskutečnit?
V krajském zastupitelstvu máme šestičlenný zastupitelský klub. Máme mezi sebou rozdělené kompetence podle toho, co je čí specializace. Má odbornost po čtyři roky na kraji je nakládání s majetkem a financemi. Jsem členem finančního výboru a komise pro investice a majetek.
Co se mně osobně povedlo? Na začátku ve finančním výboru jsme měli kontrolu, která odhalila, že v předchozím volebním období docházelo k chybnému účtování odměn. Když je někdo uvolněný starosta a zároveň poslanec nebo senátor, tak za vyšší pozici dostává plnou odměnu a za starostu se mu odměna krátí. My zjistili, že jeden takový případ byl i na kraji. Až do konce volebního období byly ale dotyčnému vypláceny obě odměny v plné výši. Nikdo nereagoval na změnu zákona. Přišlo se na to až zpětně při naší kontrole.
V komisi pro investici a majetek jsem také od začátku volebního období opakovaně upozorňoval, že se mi zdá, že některé věci, především vyřazované věci, se likvidují bez rozmyslu, a že by bylo efektivnější je prodávat. Když se jednalo třeba o staré strojní vybavení školních dílen nebo vyřazenou techniku, jako jsou automobily nebo traktory. Fungovalo to tak, že příspěvková organizace, které věci patřily, poslala papír, že chce vyřadit daný soupis majetku. Soupis přišel do komise investic a tam se schválilo vyřazení a likvidace. Z vlastní zkušenosti jsem věděl, že i padesát let starý traktor má hodnotu desítek tisíc. Opakovaně jsem na to upozorňoval, až se podařilo vyjednat změnu pravidel. Nastavil se nový systém, kdy majetek, který by dál jinde mohl sloužit, se nabízí prostřednictvím veřejných portálů a dražeb k prodeji. Likviduje se až ve chvíli, kdy o něj neprojeví nikdo zájem.
Další zajímavou věcí byla obměna vozového parku přímo na krajském úřadě. Nakoupila se nová auta a ta stará se vyřazovala. Na každé auto udělal znalec posudek a krajský úřad auta nabídl jednomu konkrétnímu autobazaru v Ústí nad Labem přesně za cenu podle posudku. Dosáhli jsme změny, kdy nově kdy nově můžou auta kupovat i jiné bazary za lepších podmínek pro kraj. To byl další z drobných úspěchů, co se podařil.
• S jakými politickými cíli jdete do kraje teď?
Teď je náš nejvyšší cíl uspět ve volbách. Jak už jsem zmínil, máme nyní šest zastupitelů. Výsledky v krajských volbách jsou často provázené celostátní politikou. Preference naznačují spíše pokles mandátů. Byli bychom rádi, kdybychom uspěli alespoň se čtyřmi zastupiteli.
• V Žatci patříte k jedněm z nejaktivnějších občanů. Řekněte, o co všechno jste se zasloužil?
Vždycky říkám, že já sám bych nikdy nic nedokázal. Jsem rád ve společenství jiných lidí. Ještě před vstupem do politiky jsem založil Žatecký okrašlovací kolektiv (ŽOK). A spoustu aktivit mých a mých přátel zastřešujeme tímto spolkem. Naše akce jsou převážně nízkonákladové, hrazené z vlastních zdrojů. Pro několik větších kulturních akcí jsme získali sponzorské dary od místních podnikatelů. Na několik akcí nám přispělo i město Žatec.
Můstek ve spodním parku jsme s přáteli několikrát nabílili. A když zůstaneme v parku, pár let zpátky, jsme na pamětní kostku navrátili desku věnovanou Johannu Nožiczkovi.
Občas se nám stane, je to docela sranda, že uspořádáme nějakou akci, a město se k něčemu podobnému dopracuje třeba za dva/tři roky poté. Jedna z těch věcí jsou třeba květináče před budovou pošty. Kdysi jsme koupili květináče a se Zahradnictvím Cinke je osázeli květinami a chodíme je zalívat. Letošní novinkou je, že město nabízí majitelům nemovitostí, že mohou mít před svými domy květiny, které radnice zainvestuje.
Jedna z našich dávných aktivit, ještě před-covidových, byla akce Koledy v podloubí. Dříve totiž v Žatci býval Adventní program jenom v prvním týdnu. My jsme tenkrát druhou, třetí a čtvrtou adventní neděli uspořádali komorní akci společného zpívání koled. Od té doby se to změnilo a v Žatci, stejně jako v jiných městech, probíhá program všechny adventní víkendy. A naše Koledy v podloubí jsou jeho součástí.
Také jsme na náměstí před lety uspořádali koncert cimbálové muziky a dudáků. Přestože nás mnozí odrazovali od pořádání velké akce během letních dovolených, zkusili jsme to, a udělali velký koncert uprostřed náměstí. Pozvali jsme kvalitní hudebníky a sešly se tu určitě tři stovky lidí. Od té doby se to také změnilo a město pořádá program Chmelového léta. Cením si toho, ale i tak jsme město předběhli (smích). Byl bych rád, kdyby občas město předběhlo nás. Ale neberu to jako soutěž (smích).
Ještě bych zmínil jinou hudební letní akci Žatec žije vínem, která se uskutečnila v Klášterní zahradě. Přestože celý den propršel, návštěvnost byla překvapivě vysoká.
Podařilo se nám také opravit poničenou mozaiku v chodníku před děkanským kostelem. Jedná se o pozemek patřící církvi. Kamarád Petr Sudek sehnal řemeslníky, kteří mozaiku opravili. Zaplatili jsme jim z peněz spolku. Město bylo pak překvapené, že jsme akci uspořádali, protože prý už opravu mozaiky připravovali. Rada města tenkrát rozhodla, že nám pošle finanční dar, ten nám pokryl celou odměnu řemeslníkům. To je příběh s dobrým koncem.
Jeden z dalších členů spolku začal v Žatci pořádat pietní setkání u morového sloupu v den, kdy se po druhé světové válce uskutečnilo shromáždění německých mužů, kteří následně absolvovali pochod do Postoloprt, kde došlo ke známému ,,Postoloprtskému masakru“.
• A vaše nejnovější aktivity?
To byla teď nedávno akce Hudba na ulici. Nejprve šlo o akci Romana Weigerta a Ramon Café. V roce 2021 a 2022 udělal akci v rámci Chmelového léta. Tím, že jde o hudbu na hlavní ulici, která je jediným vjezdem na centrální náměstí, bylo s tím poměrně hodně starostí. Druhý ročník musel částečně zainvestovat ze svého a přestalo mu to dávat smysl. Letos na jaře jsem přišel s tím, že mně naopak akce dávala smysl, především symbolika uzavřené ulice. Uspořádali jsme proto další ročník společně a věřím, že v této tradici budeme pokračovat.
Teď nás čeká největší věc. Prostřednictvím Nadace ČEZ se nám podařilo uspět s žádostí na opravu trafostanice poblíž autobusového nádraží. Ještě v letošním roce bychom tam měli realizovat velkoformátovou nástěnnou malbu. Letos se nám také podařilo kontaktovat společnost O2, která opravila svou nemovitost poblíž Rákosníčkova hřiště v Žatci.
Myslím si, že když není někdo s něčím spokojen, je důležité, aby dělal něco pro to, aby se to změnilo. Což nemusí nutně znamenat vstup do politiky. S politikou se totiž vážou jiné, často i negativní vlivy, které člověk nemusí chtít snášet. Přál bych si, aby se lidé nebáli a snažili se měnit věci, které změnit mohou.
Děkuji za rozhovor.
Hedvika Mašková
Napsal(a): Hedvika Mašková
Pozvání Mirky Farkasové na Štědrý den 24. 12. 2024.
Přehrát videoZlatá neděle 22. 12. se nesla v Žatci ve znamení zpívání koled - v podloubí u Ramon café, tradice, za kterou stojí mj. ŽOK :-)
Přehrát video