Petr Strunz: Rodinný kalendář nám řídí hasiči

Nedokáže si představit vesnici bez dobrovolných hasičů, jejichž základem jsou mladí hasiči. Dlouhodobě se stará o výchovu, tréninky, závody nových členů sborů, v Lubenci a nyní v Nepomyšli. Petr Strunz je členem SDH Nepomyšl a vedoucím kroužku mladých hasičů, předsedou okresní rady sportu v rámci OSH Louny. Hasičským sportem žije. Je také vášnivý hokejista. Patriot své obce. Aktivní nový zastupitel městyse. Milující manžel a otec. Náš rozhovor se ubíral všemi těmito směry.

Petře, jak dlouho jste vedoucím mladých hasičů?

Vedoucím jsem od roku 2017, kdy jsem začal se synem jezdit na kroužky mladých hasičů do Lubence z Litvínova. Zde musím poděkovat Terce Vopatové, která mě zasvětila do této práce a díky tomu jsem se nebál s bratrem Vladanem rozjet v listopadu 2017 kroužek MH v Nepomyšli.  Myšlenka obnovit kroužek přišla po letním branném běhu, který pořádali dobrovolní hasiči v Nepomyšli u hasičárny a bylo tam přes 70 dětí. Takový potenciál se musel využít. 

A jak dlouho jste dobrovolný hasič, jak to začalo?

Dobrovolným hasičem jsem od svých dvanácti let, kdy nás vyhodili za lumpárny z pionýra a my jsme to zkusili u hasičů. Kroužek v Lubenci vedli manželé Hadačovi. V tu dobu to byl kroužek, kde jsme se potkávali i se spolužáky ze školy a většina z nás je u dobrovolných hasičů dodnes. Tam jsem poprvé okusil i postup do krajského kola hry Plamen.

Dříve jste působil v SDH Lubenec i v Nepomyšli, nyní už jen v Nepomyšli. Vysvětlíte nám to?

Nepomyšl je sice rodná ves mé rodiny, narodil se zde můj otec a díky německému původu patříme k nejstarším rodinám (naše rodina byla po válce stažena z odsunu, protože můj děda se strýcem pracovali v kaolinových závodech a pro podnik byli nepostradatelní). Já pocházím z Lubence, chodil jsem zde na ZŠ a i při studiích na střední a následně na vysoké škole jsem zde bydlel s rodiči. Takže víkendy byly ve znamení hasičů a amatérského hokeje. To mi vydrželo vlastně až do roku 2018. Z důvodů vytížení kroužkem mladých hasičů v Nepomyšli jsem už nedokázal skloubit i sportovní aktivity za SDH Lubenec. Podobně to bylo i s aktivitou v SDH, jako pořádání plesů a soutěží. Své aktivity jsem přesunul do Nepomyšle a s bratrem jsme byli za obnovením hasičských plesů v Nepomyšli. V příštím roce, 18. ledna nás čeká již šestý.

Kolik máte dětí v kroužku mladých hasičů? Kde se scházíte, kde trénujete, soustředíte se?

Kroužek z původních 15 dětí se rozrostl na 25 až 30. Za těch pár let se nám rozsah věkových kategorií trochu rozšířil. V roce 2018 jsme na Plamen vezli 3 starší děti a zbytek mladších. Dnes už máme mladší, starší, dorostence a také již dospělé. Začínali jsme 1x týdně, ale díky možnosti dotace od NSA trénujeme 2x týdně. V předsoutěžním období je to častěji. Zázemí máme na fotbalovém hřišti v Nepomyšli, v tělocvičně bývalé školy a na hasičárně. Městys Nepomyšl nám pomohl na začátku s pořízením vybavení a podporuje nás do teď.

Soustředění jsme vždy organizovali na fotbalovém hřišti v Nepomyšli v rámci přespávacího víkendu a příměstského tábora o prázdninách. Letos jsme museli hledat jiné místo, protože na hřišti rostou nové kabiny a zázemí. Tak jsme s dorostenci zvládli soustředění v nedalekých Kryrech, pořádané OSH Louny. Díky podpoře Ústeckého kraje z programu Sport 2024 jsme zorganizovali třídenní soustředění ve Žluticích, kde jsme trénovali na fotbalovém stadionu s tartanovou dráhou.

Jaké jsou největší úspěchy vašich svěřenců?

Od roku 2021 máme svého zástupce na Mistrovství ČR nebo mezi nejlepšími z ČR. Letos to byl asi nejlepší rok, kdy na MČR v běhu na 60 m byli 3 naše děti (Petr Žák, Simona Vávrová a Sophie Strunz) v MČR v požárním sportu dospělých Adam Sikyta, a také je třeba započítat 1. místo Elišky Glončákové v soutěži POOD v kategorii DT1.

V seriálu Stimax Cup, v běhu na 60 a 100m překážek, patříme od roku 2018 k pravidelným účastníkům. Našim svěřencům se zde daří, vozíme pravidelně medaile.

V týmových soutěžích se nám daří také. Od roku 2019 jsme nechyběli na stupni vítězů v kategorii mladších a v roce 2022 a 2024 jsme soutěž vyhráli. Kategorie starších se začala od roku 2021 pravidelně účastnit hry Plamen. Letos jsme bojovali o postup do krajského kola, ale nakonec z toho bylo 4. místo, stejně jako v roce 2023.

Za zmínku stojí rok 2022, kdy jsme s dorosteneckým družstvem postoupili do krajského kola Plamen a zde jsme skončili na 2. místě.

A vaše osobní úspěchy – jako hasiče?

V osobních je na prvním místě tolerance mé manželky Karoliny. Rodinný kalendář se řídí kalendářem hasičským, takže to bývá někdy opravdu náročné a manželce musím poděkovat, že to společně zvládáme. V kroužku máme obě naše děti, takže s nimi jsme schopni zažívat jejich úspěchy i neúspěchy.

Ze svých osobních úspěchů bych zmínil, že jsem byl v týmu SDH Lubenec, který pomohl vybojovat postup na MČR v Přerově 2008, ale kvůli zranění jsem se zúčastnil pouze jako divák. V letech 2013-2018 jsem běhal s SDH Lubenec Vladařský pohár, hned v prvním roce se nám ho podařilo vyhrát, a pak následovala umístění na bedně.

Jsem také rád, že díky hasičskému sportu jsem úspěšně absolvoval kurz trenéra požárního sportu 3. třídy. V loňském roce jsem byl jmenován předsedou okresní rady sportu v rámci OSH Louny, kde chceme formovat sportovní strategii a rozšiřovat možnosti v okrese Louny pro hasičskou mládež.

Jaké jsou plány kroužku?

Naše organizovaná práce s mládeží funguje a nese výsledky. Takže nelze přestat, každým rokem musíte doplňovat nové členy, aby jste byl schopen obsadit všechny kategorie. Ale také je důležité děti, mládež udržet. To úskalí nastává ve věku 15 - 18let, kdy většina dětí ze středních škol dojíždí domů pouze na víkend. Ale náš rozsah dává šanci každému a je to jen o každém jednotlivci – nabízíme disciplíny hry Plamen pro děti od 4 do 15 let, následně dorostenecké kategorie, účast v seriálu Stimax CUP, TFA junior, ale i senior a nově Vladařskou ligu – hlavně pro dorost doplněný dospělými.

Během doby fungování jsme si zajistili zdroje pro financování, takže jsme schopni držet plán akcí na každý rok (soustředění, výlety, tábory, atd.) Tady jen podotknu, že vše jako trenéři děláme zdarma v rámci svého volného času.

Zmínil jste úskalí. Také víme, že všeobecně děti místo hraní fotbalu, místo kroužků často raději sedí u počítače, telefonu… Jak je to s přílivem nových členů?

To je zajímavé téma a jako výzva to stojí před každým sportem. Zatím se nám daří doplňovat, ale rok od roku to bude horší. Budeme muset začít více s nábory a propagací. V současné době těžíme z dobrých recenzí, které máme. Nedokážu si představit vesnici bez dobrovolných hasičů.

Jste také zastupitel městyse – první volební období?

Ano. Zastupitelem městyse Nepomyšl jsem od roku 2022, kdy jsme jako „Hasiči pro Nepomyšl a obce“ šli do voleb poprvé. Nově se nám podařilo ustavit stavební komisi. Stal jsem se předseda a pomáhají mi dva členové z kandidátky, Pavel Tvrdý a Vladan Strunz. 

Co se vám již podařilo prosadit?

Jako nový člen zastupitelstva si musím najít své místo a respekt k svému názoru. Mé aktivity jsou v dotacích, letos se mi podařilo pro městys získat dotaci na Mikulášský jarmark, pro JSDH dotaci na vybavení od Agrofertu a také máme podanou dotaci na rekonstrukci infrastruktury fotbalového hřiště u NSA. Ta zřejmě nevyjde z důvodu nedostatku financí v programu Kabina 2024, ale máme připravený záměr, takže ho možná využijeme pro projekt z vlastních prostředků.

Pracuji na spuštění projektu multifunkčního hřiště v Nepomyšli, v tuto chvíli jsme v jednáních se stavebním úřadem.

Jak jsem již zmínil, v Nepomyšli budujeme nové kabiny a zázemí pro sportovní oddíly na fotbalovém hřišti, takže se snažíme o rychlé dokončení a finanční efektivnost stavby.

Když se řekne Nepomyšl – co si člověk má představit... proč by tady měl žít?

Zkusím odpovědět jednou větou: Klidný, důstojný a rodinný život v souladu s přírodou v obci, kde se stále něco děje.

Jaká je vaše profese, kde pracujete?

Pracuji v Kadani od roku 2015 pro firmu Donaldson Industrial CR s.r.o jako manažer provozu výroby průmyslových sušiček. Práce odnáší řízení výroby, logistiky, kvality a technického oddělení.

Hrajete také hokej. V jakém týmu, kde trénujete?

V minulosti to byl HC Lubenec, přes 25 let jako hráč a z toho posledních 20 let i jako vedoucí týmu. Jelikož se jednalo o amatérský hokej, osudným se stal rok 2020/21 s Covidem. Hodně amatérských týmů se rozpadlo a nebylo na co navázat. Spoustu hráčů přilákal večerní gauč místo ledové plochy.

A tak aktivní hráči HC Lubenec (8 - 10) se přesunuli do Rakovníka, kde hrajeme amatérskou ligu za tým Lokomotiva v rámci BNB cupu. Můj post je obránce.

Jaké máte další koníčky?

Zde se moc nerozpovídám, hasiči, můj hokej a koníčky dětí (Philip hokej a Sophie floorbal) vyplňují čas natolik, že jsem schopen dělat už jen něco pro sebe (zaběhat si, zacvičit), abych se udržoval v kondici. Tím jsem schopen nejen jako trenér mluvit, ale i vše ukázat.

Kromě mladých hasičů, co vašeho syna a dceru baví ještě? Jak je v tom podporujete?

Philda paralelně začal s hasiči a také s hokejem. Hokej za SK Kadaň teď převládá, ale i tak se snažíme udržet kontakt s kroužkem mladých hasičů. Sophinka začala ve svých 4 letech s hasiči a daří se jí. V rámci kondice jsme loni přidali floorbal za Mocné Tuleně v Podbořanech. Podporovat se snažíme oba, je to sice časově náročné, ale stojí to za to.

Děkuji za rozhovor, ať se vám ve všem daří.

Alla Želinská

NETRADIČNÍ SEDMIČKA

Jakou již nežijící osobnost byste chtěl potkat?

Karel IV nebo T. G. Masaryk

Jakou hudbu rád posloucháte?

Hudbu mého mládí, takže 90. léta česká i zahraniční

Jaké je vaše oblíbené jídlo?

Vše kde je mák

V kolik hodin vstáváte a v kolik hodin chodíte spát?

Ve 4:45, spát mezi 22 – 23 hod.

Jak nejraději odpočíváte?

Fyzickou prací

Který z členů skupiny Beatles je vám nejsympatičtější?

Paul McCartney

V jakém státě kromě ČR byste asi dokázal žít?

Dříve to bylo Německo i vzhledem k mému původu,

ale dnes bych se z naší země nikam nehrnul

Hasičská SEDMIČKA

1. Když se řekne hasič?..

Člověk jako každý z nás, v žilách mu koluje krev, která se však často mění během zásahu v adrenalin. Není mu lhostejný cizí lidský život, což se v této době cení zlatem. Jde tam, odkud ostatní utíkají, je často ta poslední kapka naděje, která vždy umírá jako poslední.

2. Běh na 100 m s překážkami?

Pod 20 s jsem se nedostal, moji svěřenci ano

3. Výstup do 4. podlaží cvičné věže?

Obrovský respekt

4. Štafeta 4 x 100 m s překážkami?

Velká týmovka

5. Požární útok?

Postavte mě kam potřebujete, dám všechno

6. Vůdcovský nebo osmičkový uzel?

Vůdcovský, jinak je to dvojitý osmičkový

7. Proud nebo rozdělovač?

Rozdělovač je alchymie