Čas sklizně, čas paměti: Dioráma přenáší do chmelnic dávných časů

Nová expozice ,,Žatec a krajina žateckého chmele“, která je od poloviny června k vidění v Národním zemědělském muzeu v Praze, představuje mimo jiné i významné dioráma ručního česání chmele ze 20. let 19. století. Samozřejmě se jedná o obrazové ztvárnění kraje Lounska a Žatecka. Trojrozměrný historický model je chloubou nové expozice muzea.

Dioráma je restaurovaným historickým modelem ze sbírky muzea a tvoří hlavní dominantu expozice. Zobrazuje ruční česání chmele typické pro žatecký region devatenáctého století. Doprovázejí ho světelné a zvukové efekty, které oživují scénu sklizně. Součástí je také interaktivní světelný panel, umožňující návštěvníkům fotografovat se v tematickém prostředí a zároveň přibližující krajinu světového dědictví UNESCO

Plastiku česání chmele získalo tehdy ještě Zemědělské muzeum v Praze od Národopisné společnosti českoslovanské. Té ji jako správci Národopisného musea věnovalo sdružení pražských firem chmelařských. Plastiku sestavil a upravil akademický malíř Karel Štapfer a krajinné její pozadí maloval akademický malíř Trselc.

Co vlastně dioráma zachycuje? Na pozadí modelu chmelnice je zachycena obec Lipenec. Vlevo za chmelnicí stojí kostel sv. Václava z roku 1689. Vpravo na horizontu se tyčí Nový hrad v Jimlíně, přestavěný na zámek na konci 17. století.

Expozice vznikla ve spolupráci města Žatec s Národním zemědělským muzeem a reflektuje chmelařskou krajinu, která byla v roce 2023 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Návštěvníci se ocitnou v ,,tyčové chmelnici“ - průchodu evokujícím typické vzhledové prvky žatecké krajiny. Expozice nabízí audiovizuální materiály popisující vývoj chmelařství od středověku až po současnost, zahrnující šlechtění, certifikaci a světový obchod s chmelem. (lus), foto: archiv muzea