Žatečtí studenti elektrotechniky druzí v Evropě, na soutěži rozhodly pouhé čtyři body

Žatec, Praha – Pátý ročník mezinárodní elektrotechnické soutěže s názvem NOARK plní sny školám zná svého evropského vítěze. Do soutěže se letos zapojila bezmála stovka středních elektrotechnických škol z osmi zemí. Vítězem se stal rumunský tým s projektem zařízení na drcení plastů, který získal 154 bodů. Druhé místo obsadily shodně týmy z Česka (Žatce) a Slovenska se ziskem 150 bodů. O letošním evropském vítězi tak rozhodly pouhé čtyři body. Projekt NOARK plní sny školám vznikl v roce 2020 s cílem podpořit vzdělávání v oblasti elektrotechniky a moderní energetiky a zároveň propojit školy s reálnou průmyslovou praxí. Studenti v rámci soutěže navrhují a realizují vlastní funkční řešení s využitím předem dodaných elektrotechnických komponentů a své projekty obhajují před odbornou porotou i veřejností. Letošní pátý ročník provázel mimořádný zájem veřejnosti, která rozhoduje o národních vítězích i postupujících do evropského finále.

„Jako firma působíme ve 26 zemích Evropy a vidíme, jak zásadní roli hraje technické vzdělávání pro budoucnost energetiky i průmyslu. Soutěž dává studentům možnost pracovat na projektech, které mají reálný dopad,“ uvedl Karel Havlíček, marketingový ředitel pro Evropu společnosti NOARK Electric a doplnil: „Finále žákům umožňuje porovnat své nápady s nejlepšími týmy z různých koutů Evropy, získat cennou zpětnou vazbu a vylepšit své dovednosti.“

Evropské finále se uskutečnilo v Pra-ze, kde se utkalo šest týmů – vítězové národních kol, přičemž pobaltské země reprezentoval společný vítěz. O konečném pořadí rozhodovala odborná porota a bodový zisk v několika hodnotících kategoriích, mezi které patřila kreativita, technické zpracování, využití komponentů a kvalita prezentace projektu.

Českou republiku reprezentoval pětičlenný tým SPŠE Žatec, který ve finále zastupovali jeho lídr Marek Matou-šek a učitel i mentor projektu Tomáš Tieze. Žatecký tým vymyslel lokální systém řízení energie, který funguje jako obrana proti blackoutům a přetížení distribuční sítě. Průběžně sleduje výrobu a spotřebu elektřiny, přebytky ukládá a v případě nedostatku je vrací zpět do sítě.

Projekt patřil k nejvýraznějším v evropském finále. Se ziskem 150 bodů skončil spolu se Slovenskem na dělené stříbrné příčce, pouhé čtyři body za vítězem. Porotu zaujal nejen technickým řešením, ale i svou aktuálností v době rostoucích výkyvů ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Nechtěli jsme vytvořit projekt do šuplíku. Od začátku jsme ho navrhovali tak, aby měl reálné využití. Proto jsme se v průběhu vývoje radili s předními oborovými experty, například s odborníky z ČEZ Distribuce,“ uvedl Marek Matoušek a mentor projektu Tomáš Tieze doplnil: „Pokud se část stabilizace přesune na lokální úroveň – do obcí nebo firem – může to výrazně sní-žit zatížení celé sítě a pomoci předcházet výpadkům.“

Společnost NOARK Electric proto nabídla týmu další podporu. „Jejich projekt má jednoznačně budoucnost a jsme připraveni studentům poskytnout odborné konzultace i materiální podporu, aby mohli své řešení dále rozvíjet a posunout směrem k reálné-mu nasazení,“ nešetřil chválou Karel Havlíček.

Letošní evropský triumf slavili se ziskem 154 bodů studenti Technické střední školy v rumunském Buzău, kterou ve finále reprezentovali Andreea Ivănescu a mentor projektu Robert Harabagiu. Tým představil zařízení na drcení plastového odpadu, které snižuje jeho objem a usnadňuje skladování, přepravu i následnou recyklaci. Za své vítězství získali rumunští studenti dvě stě tisíc korun pro svou školu a elektrotechnické produkty v hodnotě padesát tisíc korun.

Silné Slovensko a mimořádně vyrovnané finále

Jak již bylo zmíněno, na dělené stříbrné příčce za vítězným Rumunskem skončil slovenský tým ze Střední od-borné školy polytechnické DSA v Nitře. Jeho projekt se zaměřil na filtraci vody – systém čerpá vodu ze znečištěné nádrže, vede ji přes filtrační jednotku, kde dochází k odstranění nečistot, a následně ji ukládá do druhé nádrže. Celý proces může probíhat ne-přetržitě nebo v cyklech a je průběžně monitorován.

 „Rozhodování nebylo vůbec jednoduché. Rozdíly mezi jednotlivými projekty byly minimální a vítěze určovaly opravdu drobnosti. O velké vyrovnanosti svědčí i fakt, že letošního vítěze dělily od dvou stříbrných týmů pouhé čtyři body,“ uvedl Tomáš Buzrla, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky, jenž zasedl v odborné porotě rozhodující o evropském vítězi.

„Na letošním finále bylo zároveň dobře vidět, jak důležitá je mezinárodní konfrontace. Studenti si navzájem ukazují různé přístupy k řešení podobných problémů a inspirují se napříč zeměmi. Vítězný projekt nás zaujal tím, že reaguje na aktuální environmentální výzvu a zároveň přináší prakticky využitelné řešení. Navíc rumunský projekt byl velmi kvalitně a srozumitelně odprezentovaný, což v takto vyrovnané soutěži hrálo důležitou roli,“ doplnil Buzrla.

Celkové pořadí finále dále doplnily týmy z Lotyšska a Srbska (oba 140 bodů) a Bulharska (133 bodů). (pel)