Louny (lus, běl) Ochránci přírody ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Hasina Louny zkouší v severních Čechách mapovat vybrané druhy invazivních rostlin za pomoci bezpilotních prostředků – dronů. Šíření invazivních druhů je jednou z největších celosvětových hro-zeb ochrany přírody. „I v naší krajině se v posledních letech překotně šíří řada těchto nebezpečných rostlin. Pomocí dronů je možné některé druhy přesně a rychle zmapovat a umožnit tak jejich následnou efektivní likvidaci,“ vysvětlil Jiří Bělohoubek z ČSOP Hasina.
Mezi nejnebezpečnější invazivní druhy rostlin, které vytlačují naše druhy domácí, patří i bolševník velkolepý – rostlina, která se vyskytuje podél vodních toků s mnohdy neprostupnou břehovou vegetací, v opuštěných a špatně přístupných areálech či v křovinách. „Bolševník je rozšířen také na Lounsku. Pozemní mapování takových porostů, které je podmínkou pro jejich účinnou likvidaci. Je ale časově i fyzicky náročné, nákladné a pro mapovatele dokonce i nebezpečné,“ dodává J. Bělohoubek s tím, že je nutné mapování pravidelně opakovat. Metody dálkového průzkumu se proto jeví jako velmi perspektivní.
Cílem aktivit ČSOP Hasina je využít bezpilotního prostředku k vytvoření ortofotomap s vysokým rozlišením, ze kterých lze rozpoznat jednotlivé rostliny, květy i listy. V okolí Domoušic, Solopysk a Ročova byly vybrány vhodné, bolševníkem napadené monitorovací plochy, na kterých ve spolupráci s firmou EASYmap vzniká metodika, jak tohoto vetřelce s využitím dronů mapovat. „Jako důležité se ukazuje správné načasování doby, kdy se data sbírají. Musí být zvoleno období, kdy je bolševník na pozadí ostatní vegetace nejlépe k nalezení. Tedy v době květu nebo těsně po ní. Pak už jenom zbývá určit plochu předpokládaného výskytu a připravit pro drony letový plán,“ přiblížil průběh průzkumů člen ČSOP.
Během letu, kdy dron pořizuje snímky, létá v rovnoběžných pruzích ve stále stejné výšce nad povrchem. Na konci každého pruhu provede obrat o 180° a přesune se na sousední pruh. Stovky vzniklých snímků se poté pomocí speciálních programů zpracovávají a je z nich vytvořen digitální 3D model celého mapovaného povrchu. Z tohoto modelu je pak tvořena podrobná georeferencovaná fotomapa. „Důraz je kladen na podrobnost mapy. Pro mapování bolševníku se používá fotomapa s rozlišením dvacet až čtyřicet milimetrů/pixel. Pro porovnání např. fotomapy, které známe z aplikace mapy.cz, mají rozlišení pouze patnáct až 30 centimetrů/pixel,“ dodal.
Celý proces je velmi efektivní, za jednu hodinu se dá nafotit až sto hektarů plochy. Samotné zpracování dat probíhá většinou přes noc na výkonném počítači. V případě větších ploch je možné vypustit více dronů současně tak, aby každý z nich snímal svoji určenou oblast. Ochrana přírody tak získá další zajímavý nástroj v boji proti invazivním druhům rostlin.
