Tichý Smutný, Smutný Tichý v lounské galerii

Louny - Dvě paralelní grafické výstavy představují dílo Františka Tichého ze sbírek GBR a současného umělce Dalibora Smutného. Obě výstavy potrvají do 28. dubna.

František Tichý patřil k předním výtvarníkům předválečné avantgardy dvacátého století. Obdivoval svět cirkusů, varieté a kabaretů, které v něm podněcovaly úvahy o smyslu života. Pro jeho umělecký vývoj byly zásadní roky strávené ve Francii. Od minulého týdne jej připomíná výstava v lounské Galerie Benedikta Rejta. Současně s připomínkou Tichého děl lounská galerie zahájila také druhou výstavu, a to současného grafika Dalibora Smutného. Devětapadesátiletý Smutný podle kurátorky Lucie Barvínek Šiklové představuje tichou sílu české grafické tvorby. Za ní je dlouhodobě oceňován, mimo jiné se stal laureátem Ceny Vladimíra Boudníka za rok 2016 a letos získal speciální ocenění za tisk z hloubky.

Grafik, malíř a celoživotní obdivovatel magického světa cirkusových šapitó a varieté - František Tichý patří k nejvýznamnějším představitelům české předválečné avantgardy, a ačkoliv tomu osud zprvu nechtěl, staly se jeho grafické práce celosvětově známé. ,,Svět, který Tichý na svých grafických listech vytvořil, je na první pohled zvláštní: asymetrický, odtažitý, temný ale zároveň čarovný a přitažlivý. Ačkoliv cirkusové prostředí svádí v umění mnohdy k žánrovosti a žoviální naivitě, Tichého grafiky jej vyjevují jako uhrančivé neznámo,“ řekla kurátorka výstavy Michaela Vávrová.

Dílo Dalibora Smutného, jehož doménou je mezzotinta, časově náročná grafická technika tisku z hloubky, přiblížila kurátorka Lucie B. Šiklová. „Na rozdíl od jiných grafických technik nezakládá na vyrývání tmavé plochy, ale obraz je naopak jakoby modelován světlem. Výsledný tisk má charakteristicky měkký, šerosvitný sametový charakter. Technika mezzotinty podtrhává existenciální rozměr Smutného tvorby, před každou grafikou jsme svědky jedinečného, neopakovatelného dění. Světlo a tma, respektive běl a čerň nestojí proti sobě, ale spoluhrají. Na první pohled staticky klidné soustředěné kompozice zblízka prozrazují delikátní světelnou hru, tmavá plocha jako by byla živá a pulsovala.“ (gbr, lus)