V rodných Lounech se jí dostalo velkolepého přivítání. Připravili jí ho kolegové sportovci a tygří smečky z Basket Akademy Louny. Malí sportovci zlatou medailistku do tělocvičny základní školy zavolali skandováním: Terko! Terko! a uvítali ji bouřlivým potleskem. Poté ji zasypali spoustou otázek, vytvořili nekonečný zástup, aby získali její podpis, stejně jako fotografii s mistryní. Když se basketbalistka, lounská rodačka, nyní žijící v Postoloprtech, naposledy usmála na společné fotografii, zeptali jsme se jí na zážitky ze světového šampionátu.
Jste prvními českými seniorkami, kterým se v trojkovém basketbalu podařilo vyhrát světový šampionát. Přes noc se z vás staly hvězdy a v podstatě jste vstoupily do historie. Jak si tu slávu užíváte?
Je to velice příjemné. Byla jsem překvapená a potěšená, jak moc to lidé sledují. Jsem překvapená, jak hodně to lidé prožívají. V Lounech jsem zažila skvělé přivítání od sportovců z Basket Academy, rozdala jsem snad tisíc podpisů. Je to super pocit.
Být světovým šampionem, jaký je to pocit?
Skvělý. Mám z toho pořád husí kůži. Do Číny jsme jely s tím, že si šampionát užijeme a že se od nás nic nečeká. Nepředpokládaly jsme, že bychom mohly vyhrát. Byly bychom rády za postup ze skupiny. Což se povedlo, pak už jsme hrály s klidem, protože nám nikdo nemohl nic vyčítat. A ono to fungovalo dál, vycházelo nám všechno.
K cestě za titulem byla klíčová porážka USA 21:18. Postup do finále jste několikanásobným mistryním světa vyfoukly ve velmi napínavých dvou minutách zápasu. Věřily jste si, že byste favorizované Američanky mohly přehrát?
V trojkovém basketbalu je možné všechno. Utkání s Američankami byl obrovský zážitek. Ony vyhrály tři předchozí mistrovství a zřejmě vyhrají i to další. Před zápasem jsme si řekly, že jsou hratelné a my nemáme co ztratit. Že by mohly zaváhat. Nešly jsme tam jako favoritky, ale řekly jsme si, že to nevzdáme a pokusíme se to vybojovat. Zápas jsme nevzdaly do poslední minuty. Byl to nejsilnější zážitek.
Na co jste myslely, když jste před koncem semifinále prohrávaly o dva body?
Bylo to hodně náročné. Až jsem si říkala, že takhle vyrovnaně s nimi hrát je až neuvěřitelné. O postupu rozhodovaly maličkosti.
Je tedy důležité bodovat až do poslední vteřiny?
V trojkovém basketbalu je důležité hrát až do konce. V tomhle sportu je ale možné úplně všechno, takže ani vedení o pět šest bodů nic neznamená. Během pár vteřin může být ztracené. Záleží tam na počtu bodů. Ze skupiny o našem postupu rozhodly dva body. Tři týmy, my, Francie, která nás porazila, a Čína, jsme měly stejný počet bodů. Cookovým ostrovům bývalo stačilo, kdybychom daly o dva body méně a jely jsme domů. Záleží na bodech a je důležité jich dát co nejvíce, i když vyhráváte.
Byl to pro Vás „top“ zápas?
To ano. Dát vítězný koš v závěru, to bylo hodně emotivní. Američanky byly favoritkami, jenže my se nevzdaly předem. Ale nečekaly jsme, že by to mohlo vyjít až takhle.
Finále s Ukrajinkami jste zvládly suverénně a vyhrály jste vysoko 21:11. Byly snazšími soupeřkami než Američanky?
My i Ukrajinky jsme se dostaly do finále nečekaně. Nebyly to slabé soupeřky, ale my jsme se asi svezly na té vítězné vlně a doznívala euforie z Ameriky. V průběhu zápasu jsme cítily, že polevují, byly odevzdanější a asi se smířily s druhým místem. My ne a šly jsme do každé minuty zápasu naplno.
Zlato z mistrovství světa. Je to splněný sen?
Nedokážu ani říct, jestli jsem někdy mohla mít takový sen. Asi mě to ani nenapadlo, že by se to mohlo stát. Takže je to asi víc, než splněný sen.
Jaké byly vztahy mezi týmy? Znaly ostatní Českou republiku?
Hodně jsme se skamarádily s holkami z Cookových ostrovů. Lidé se nás tam třeba ptali, jaké u nás máme moře a pláže. Vůbec netušili, kde naše republika leží, ale na druhou stranu ani my netušily, kde leží Cookovy ostrovy.
Užily jste si šampionát? Měly jste čas poznat krásy Číny?
My si ho naprosto užily, zapojily jsme si do toho spoustu výletů, neboť jsme měly dost dní volno. Vyjely jsme na Canton Tower, pátou nejvyšší budovu světa, krása! Navštívily jsme zoo, podívaly jsme se na pandy, jsou nádherné. Podívaly jsme i černý čínský trh.
Lounský basketbal se prosazuje v trojkové hře. Martin Jakeš si zahrál na Mistrovství světa v Moskvě. Potkali jste se na mistrovství Evropy před dvěma lety.
Na mistrovství jsme chodili všude spolu. Podporovali jsme se a fandili. Zanechali jsme tam lounskou stopu.
Baví Vás trojkový basketbal víc než pětkový?
Trojkový je zábavnější, ale je to spíš zpestření přes léto. V sezoně nás živí pětkový.
Trojkový basketbal není olympijským sportem, řadu let se ale o jeho zařazení mezi disciplíny mluví. Chtěla byste si zahrát na olympiádě?
Řeší se, zda bude zařazen na hry v Tokiu, a rozhodnutí by mělo padnout už v příštím roce. Olympiáda je za čtyři roky a já nejsme už nejmladší, takže uvidím.
To trenérka na šampionátu také nebyla.
Byla bych v jejím věku, tak uvidíme (smích).
Jaké máte další plány? Měla jste nastoupit v Itálii Serii A2 za klub Costa Masnaga.
Nemám žádné plány. Nyní si dávám pauzu a uvažuji, co bude dál. Dávám si dohromady, jestli neskončit s basketem, nebo ho hrát jen pro radost. V Itálii jsem odehrála jednu a půl sezony. V květnu jsem sice podepsala novou smlouvu a od srpna jsem měla začít další ve třetím klubu. Do nové sezony jsem ale nenastoupila, nechtělo se mi tam už odjíždět. A tak trochu přemýšlím o konci kariéry.
Nepřemýšlíte, nebo nedostala jste nabídku, hrát v některém z českých klubů?
To zatím ne. Navíc tady ani nastoupit nemohu. Tím, že jsem v Itálii nenastoupila, jsem porušila smlouvu, a italský klub mě může stopnout na celou sezonu. Pokud by to neudělali, tak to vidím, že bych si tady v Čechách zahrála ještě pár zápasů.
Basketbal 3×3
Basketbal 3×3 se hraje jen na jeden koš. Střela zpoza oblouku je za dva body, zevnitř za jeden, stejnou hodnotu má trestný hod. Na zakončení útoku je 12 vteřin. Hraje se 10 minut nebo do dosažení 21 bodů.
Děkuji za rozhovor.
Lucie Steklá
