Po památkách lounského architekta Františka Hiekeho 1. díl

Na stránkách našeho týdeníku vám v několika týdnech přibližujeme osobnost jednoho z nejvýznamnějších lounských stavitelů architekta Františka Hiekeho, od jehož narození uplynulo 120 let. Mezi jeho největší díla patří lounská nemocnice, vodárenská věž, kostel Církve československé husitské i řada rodinných domů. Postupně vám budeme jednotlivá díla představovat.

Letos v srpnu uplynulo 120 let od narození architekta Františka Hiekeho. Byl jedním z nejvýznamnějších lounských stavitelů první poloviny 20. století. To, že se stal stavitelem, nebyla náhoda. Již jeho dědeček, který pocházel ze Třtěna, byl mistrem dlaždičským. Také otec František podnikal v oboru silničních staveb. Vyráběl cementové zboží a byl zakladatelem lomů na chlumu v Chrabercích. Zde v roce 1886 začal používat první drtič kamene. Bylo to v době, kdy málokdo věřil, že je možné kámen rozdrtit. Koncem 19. století provedl vydláždění lounských ulic a chodníků.

František přišel na svět jako páté ze šesti dětí rodičů Františka a Marie Hiekových v Lounech dne 15. 8. 1898. Obecnou a měšťanskou školu absolvoval v místě svého rodiště. Poté, co se vyučil řemeslu v otcově firmě, odebral se do Prahy, kde vystudoval architekturu. Na studium si přivydělával prací v jedné z největších pražských stavebních firem „Nehasil“, kde sbíral nové poznatky a zkušenosti. Ty pak uplatnil ve svém dalším profesním životě.

Po absolvování studia se vrátil zpět do Loun a zařídil si svoji stavební firmu. Zúčastňoval se výběrových řízení na stavební zakázky a nutno říci, že celkem úspěšně. Mezi nejvýznamnější z nich patří například Nemocnice v Lounech, kasárna, Vodárenská věž, Chmelárna na Postoloprtské ulici (nyní u Luny), Jiráskova vila, Baťova prodejna na Mírovém náměstí, Náchodská prodejna na Pražské ulici, prodejna u Krakeše a spolupodílel se na stavbě kostela církve Československé husitské a mnoho dalších.

V roce 1928 se architekt oženil se slečnou Boženou Hilbertovou ze Smolnice. Po dvou letech manželství se jim narodila dvojčata Svatopluk a Božena. Manželství bylo šťastné. Paní Boženka vychovávala děti a zároveň byla svému muži oporou jak v jeho práci, tak v jeho volnočasových aktivitách. Rádi cestovali společně se svými přáteli manželi Zörnerovými a Janečkovými. Všechny rodiny měly automobily, což za První republiky nebyla úplně běžná záležitost, a s nimi projížděly celé Čechy i státy Evropy. Vlastníci automobilů a motocyklů v Lounech se sdružovali ve spolku „Liga československých motoristů Skupina Louny“. Pořádali závody na Lounsku i v okolních okresech. Také se účastnili motocyklových závodů na ploché dráze na vojenském cvičišti u Postoloprt. V té době ještě neexistoval cyklistický stadion v Lounech. Pro děti pořádali dětské dny a výlety.