Jak jsem fotil na věži kostela v Kozlech

,,Za desítky let mého fotografování, bylo toto místo jedno z nejdramatičtějších," říká Ladislav Bába.

Už si přesně nepamatuji rok, snad devadesátá léta minulého století. V Kozlech se opravoval kostel svatého Martina a já byl požádán vyfotit nejen opravu kostela, ale také uložení pamětních věcí v zaletované tubě do opravené kopule věže. No, ,,cesta“ až téměř nahoru nebyla až tak problematická, lešení bylo pevné a já byl mlád. Jenže, okolo kopule bylo lešení převážně ze dřeva a docela foukal vítr. Houpání bylo dost veliké, udělal jsem nahoře pár snímků, ovšem cestu dolů si už moc ,,nepamatuji“… Jeden z dělníků mi musel dolů vzít fotobrašnu i s vybavením, další dva jeho kolegové mě chytili každý ze jednu nohu a postupně krok za krokem jsem tak zdolával jednotlivé příčky žebříku pomalu dolů. Dole jsem se tak klepal, že jsem nebyl schopen kroku. Dodnes při vzpomínce na tuto událost mám těžko u žaludku. Ale jsem podepsán v pamětní listině a nechal jsem tam pro další generace i nějaké naše tehdejší peníze.

Jen pro připomenutí, nejstarší zmínka o vsi je z roku 1352, kdy náležela obvodu třebenického děkanátu. Na kozlovské tvrzi sídlil rod Kozlovských z Kozlova ještě před druhou polovinou 14. století, kdy se část vsi stala církevním majetkem. Na druhé polovině vsi, na tvrzi, se střídaly drobné šlechtické rody, tehdy spřízněné s původním ro-dem Kozlovským buď sňatkem nebo dědictvím.